Buď si jist přistaň v černi

svých kaligrafií

na trase z Tábora se vrství průrvy

času jenž tě dýchá a trhá napříč

 

krása té chvíle návratný duch

stojí pak rotuje horkým deštěm setkání

tohoto večera této noci

byť z něho nalézáš cosi k ránu

točíš v sobě pocit

že přítomné někam od sebe spěchá...

 

Tahy tuží

tahy tuží...

přesah čar

 

v ústech sucho náhlé

v sluchu

nepřekročitelné zavrzání dveří!