Poprvé jsem vystoupala do výšky 2.300 metrů

(tak maličký Obří hrad se vší bezpečností mytologie)

- tady někde se přehouply roky

převážila se jedna miska vah

- sestup po suťovém svahu

- krok po kroku, pomalu

ostražitost nohou, rukou, očí, uší - jediné

"tady a a teď", co je skutečnost 

Filozofie bez těla nahoře

na Majstrovce vysoko v Julských Alpách

vlastně jen spí

ve svém nabubřelém nadhledu jakéhosi "vítězství"

stejně jako Vieweghova knížka za výlohou

knihkupectví v Lublani mezi literaturou  "pro každého"

Opravdová síla je jen v sestupu

- výšky za sebou, oči dolů do údolí

smrti, kterou holemi

osaháváme v neschůdném terénu

cestou domů.