|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
.
Část devátá.
Zákon rovnosti.
Přirozená rovnost. – Nestejnost schopností. – Nesrovnalosti společenské. – Nerovnost majetku. – Zkouška bohatství a bídy. – Rovnost práv muže i ženy. – Rovnost před hrobem.
Přirozená rovnost.
.. nevtělené Bytosti odpovídají, 2.pol. 19.stol.- část 86- 89
Jsou si všichni lidé před Bohem rovni?
„Ano, všichni spějí k témuž cíli a Bůh učinil své zákony pro všechny. Pravíte často, že slunce svítí na všecky a těmi slovy vyslovujete větší a obecnější pravdu než myslíte.
Všichni lidé jsou podrobeni týmž přirozeným zákonům, všichni se zrodí s touž slabostí, jsou podrobeni týmž bolestem a tělo boháče se rozpadne jako tělo chuďasa. Bůh tedy nedal žádnému člověku přirozené přednosti ani rodem, ani smrtí: před Ním jsou si všichni rovni.“
...
cast 87
Nestejnost schopností.
Proč neudělil všem lidem týchž schopností?
„Bůh stvořil všechny duchy stejnými, ale každý z nich žil delší neb kratší dobu a pokračoval rychleji nebo pomaleji a proto též více nebo méně získal. Rozdíl jest ve stupni jejich zkušeností a v jejich svobodné vůli. Odtud pochází, že se jedni rychleji zdokonalují, což jim dává větší schopnosti. Různost schopností jest potřeba, aby mohl každý přispívati k úmyslům Prozřetelnosti dle svých tělesných i duševních sil. Co "něčiní" jeden, udělá druhý a tak má každý svou užitečnou úlohu. A poněvadž všechny světy jsou nerozdílny, jest potřeba, aby obyvatelé vyšších světů, kteří větším dílem byli stvořeni před vaším světem, přišli jej obývati, aby vám dali příklad.“
Když duch přechází z vyššího světa do nižšího, zachová všechny nabyté schopnosti?
„Ano, to jsme již pravili. Duch, který již pokročil, nejde zpět. Může jako duch voliti si obtížnější roucho a nižší postavení, ale to vše vždy jen proto, aby mu to sloužilo k poučení a pomohlo k pokroku.
Různost schopností člověka nezávisí tedy na vnitřní přirozenosti, nýbrž na dokonalosti, ke které přišli duchové ve vtělení. Bůh tedy nestvořil nestejných schopností, ale On připustil, aby rozličné stupně vzdělání se stýkaly, aby pokročilejší mohl pomáhati k pokroku zpozdilejším, a konečně, aby lidé, poněvadž potřebují jeden druhého, pochopili zákon bratrské lásky, který je musí konečně všechny spojiti.“
...
cast 88
Nesrovnalosti společenské.
Jest nestejnost společenských poměrů přirozeným zákonem?
„Nikoliv, jest skutkem lidským.“
Zmizí svým časem tato nestejnost?
„Jen zákony Boží jsou věčny. Nevidíte, že mizí pomalounku každodenně? A zmizí docela i s nadvládou pýchy a sobectví a zůstane jen nestejnost zásluhy. Přijde čas, kdy údy velké rodiny dítek Božích nebudou se považovati za pocházející z více neb méně čisté krve. Jen duch jest více méně čistý a to nezávisí na společenském postavení.“
Co máme mysliti o těch, kteří zneužívají svého vyššího postavení společenského, aby utlačovali slabého k svému prospěchu?
„Ti zasluhují kletbu. Běda jim! Budou svým časem porobeni a zrodí se znovu v takovém životě, kde budou snášeti všecko to, co udělali jiným.“
...
cast 89
Nerovnost majetku.
Nemá nerovnost majetku svého pramene v nestejnosti schopností, které podávají jedněm více prostředků k výdělku než jiným?
„Ano, i ne. Což lest a krádež, co tomu říkáte?“
Zděděné bohatství není přece ovocem zlých náruživostí?
„Co pak vy o tom víte. Jděte k prameni a uhlídáte, zdali jest vždy čistým. Víte, zdali jmění zpočátku nebylo ovocem loupeže nebo nějaké nespravedlnosti? Ale nemluvme o původu, myslíte, že dychtivost po statku i nejlépe nabytém, skryté žádosti, jež člověk pocítí, aby ho dříve nabyl, jsou chvalitebnými city? To posuzuje Bůh a ubezpečuji vás, že Jeho výrok (Obrazně řečeno. Přísnou a neúprosnou vlastně jest karma člověka.) jest přísnější, než výrok lidí.“
Když se nějaká movitost nabyla zpočátku hříšně, jsou ti, kteří ji později zdědí, za to odpovědnými?
„Bezpochyby nejsou zodpovědni za hřích, jehož se jiný dopustil, tím méně, poněvadž snad ani o tom nevědí, ale vězte, že často bohatství připadne člověku jen proto, aby mu poskytlo příležitost, aby napravil nějakou nespravedlnost. Blaze tomu, jenž to pochopí. Udělal-li to ve jménu toho, který se dopustil nespravedlnosti, bude tato náhrada účtována oběma, neboť často jest to ten poslední, který ji byl provolal.“
Aniž bychom se od zákona uchýlili, můžeme použíti svých statků způsobem více neb méně slušným. Jsem po smrti zodpovědnými z učiněného rozdělení?
„Každý čin nese své ovoce; ovoce dobrých činů jest sladké, ovoce zlých činů jest vždy trpké, vždy, rozumějte tomu dobře.“
Jest svrchovaná rovnost movitosti možna a byla kdy na zemi?
„Nikoliv, není možna. Různost schopností a povahy se jí protiví.“
Přec jsou lidé, kteří míní, že jest v ní lék proti všem strastem společnosti, co o tom soudíte?
„To jsou systematikové, nebo žárlivci, úctyhodní lidé, kteří nepochopují, že by byla rovnost taková, o které sní, brzy překažena mocí věcí. Bojujte proti sobectví, to je vaší společenskou pohromou a nehledejte přeludů.“
Když rovnost bohatství není možná, jest tomu také tak s blahobytem?
„Nikoliv, ale blahobyt jest poměrný a každý by jej mohl míti, kdyby mu dobře porozuměl, neboť pravé blaho pozůstává v užívání času dle svého způsobu a ne v práci, pro kterou nemáte žádné chuti. Poněvadž má každý různé schopnosti, tedy by žádná užitečná práce se nevykonala.
Rovnováha je při všem, jen člověk ji může porušiti.“
Jest možná se srozuměti?
„Lidé se srozumějí, až budou vykonávati zákon spravedlnosti.“
Jsou lidé, kteří padají svou vinou do bídy a nouze; může společnost býti za to zodpovědnou?
„Ano, ona jest často první příčinou těchto nesnází. A ostatně nemá bdíti na mravním vychování? Častokráte je to špatné vychování, které pokazí rozsoudnost, místo aby udusilo nebezpečné náchylnosti.“
...
"Pozn.: citát - úryvek; -překlad cca z roku 1922, tudíž volně šiřitelné ."
... pokračov.
priste cast 90
|
|
|
