Svetlo a stiny
zablesky mezi kmeny stromu
kdyz bloudim nekde kde nejsem
v nekonecnu skrytem za
ocnimi vicky v kazdodenni predkomnate smrti
blikajici neony umirajiciho mesta
chuchvalce prachu v rov
zmenim
v zivote co odkapava do
tratoliste snu
tiche zvuky sileneho kravalu slov
a myslenek nuticich mlatit hlavou o zed a neusnout
bezet pryc
nikde nestavet
neohlizet se
utikat pred tim co nejde vypalit
zahodit
zapomenout
svetla se mihaji
rozbite strepy slov boli na rtech
doteky beze zvuku
krik co nikdo neuslysi
zivot tak nezvratitelne zbytecny
plizivy zmar s kladivem
v ruce vybijejici posledni kousky cehokoliv co zbylo
nic
jen cekani
necitim nic
ani tlukot srdce
v nezmernem bezrozmernu
prazdna
| 
