Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<Zpátky Střep z kolekce hluchá místa
Autor: odtok (Občasný) - publikováno 21.5.2010 (20:00:28)
Pokračování>

 

 

 

 

Střep

 

Před zraky hostů restaurace, ovšem zády k nim, jako že si natáčejí vlastní úsměvné obličeje a vzápětí typický pohled na hrad, holka to dělá chlapovi rukou, řeka si spěje ke Karlovu mostu, everyone is watching us, špitne opřená o zábradlí, I think they like it, slyší odpověď smíšenou s jezem, Prague is great…

 

Několik metrů nad nimi hledal Tomáš chybu ve Smetanově autografu, což se mu teď zdá ze všeho nejvíc absurdní, jindy zas přicházejí od Národního divadla a Tomáš jí ukazuje, támhle to bylo, přímo na Novotného lávce stáli u tamté sochy, porno je zabiják duše a stejně se na něj někdy rád dívám, jak nebýt spokojený s touhle formulací, když už nemůže být spokojený sám se sebou, ale především jí chce říct, že má oči uhrančivé, ještě nikdy takové neviděl, přijde mu, jako by se dívaly trochu za něj, pročpak je takový nešikovný, neumí to těm pozorným očím, vzdáleným od sebe jen nepatrně víc, než je obvyklé, také proto mu táhnou hlavou, neumí to těm malým zorničkám a jakoby plyšovým duhovkám říct přesně tak, jak by si přál, tak přesně a zároveň ještě pokud možno spontánně, škobrtne před zdánlivě nepřítomným pohledem téhle profesionální pozorovatelky, která mu nedá spát. Když večer přivře oči, objeví se řeka, jak spěje ke Karlovu mostu, nad ní to holka dělá chlapovi rukou, zas další obraz vrytý do duše, další zlomek příběhu, z kterého slýcháme vždy jenom zlomky, další střep, který ze mě neznámo kam vypadl…

 

Když byl Tomáš malý, zdálo se mu jednou, že se rodiče drobí na střepy a nemohl tomu zabránit, jindy se mu zdál varovný sen, že si to nesmí dělat rukou, potom se často cítil provinile a v jiných okamžicích zas tolik smrtelně, to když se dívali na televizi, těžko říct, zívne, proč zrovna máminy seriály přivolávaly ten náhlý dotyk smrti, teď už přichází i bez televize, ačkoliv ne tak intenzivně a tak neočekáváně jako dřív, střep strachu se vryl hlouběji, mnohem hlouběji, dotyk a střep, střep a dotyk, neklid a text, jedno z toho nekončí, za pár okamžiků Tomáš usne a zdá se mu o válce, ráno zapne počítač a znovu si pustí to video, proč by ne, když už jednou z něho vypadlo.

 

V krásném slunečném dni holce povlávají vlasy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Lamarski (Občasný) - 2.6.2010 > Úplně se mi vybavila jedna soudružka učitelka z rodinné výchovy jak říká:"Kdo si to dělá sám, má chlupatý ruce." A všichni chlapci se podívali do dlaní;)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
Zpátky   
1 2 3 4 5 6 (7) 8
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter