|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
a dlouhonohá, přepůvabná černá tanečnice na deseti centimetrech pod patou si to ladně spěchá v pražském metru.
zvláštní nadání, anebo přírodní zákon jen pro vyvolené? mám lehké skřížené botky s teniskami, teniskobotky a sotva jí stačím. její dlouhé nohy? ne, její krok je krůčkem proti mému a přeci rychlejší.
přestupy v tubusech metra z jedné barvy na jinou a už si to cupitá dlouhonohá černá tanečnice na jehlách, a koukají na ní ze zdí kolem ty samé dlouhonohé modelky, co se právě proměnili s věšáků na šaty a ta moje černá tanečnice se jen otočí, mrkne a je pryč. na zdech tubusu pražského metra, jedna právě taková přibyla.
jen jedno mi je divné, jak tyto ramínka šatů na zdech z výšky dvou metrů v úsměvu, než jen vyskočí na své mólo a už se tváří zavile nepřátelskou na povel asi a jejich chůze je vším, jen ne hezkým pohledem.
a pak šedesátník v saku si čte knihu co do dlaně pětkrát se mu vejde a překládá si stránky její o třech řádcích a šesti slovech krasopisně vyvedených. a vedle dívka - žena se psíkem její velikosti a váhy koukajíc každou stanici už vystoupit a pak už jen čumil co si vše do hlavy píše. a pak, že málo se čte.
|
|
|
