|
Zase vstává do práce
Pustí ty své matrace
Zííííív. Zíííííííííííííííííív.
Do tramvaje nastoupil.
Trochu včera, pravda, pil.
Raf se s robou.
To je toho!?!
Vina obou!
Všechno vpoho!
Horník ten má těžkou práci.
Celý černý se z ní vrací.
Pivem slije tmavý vzduch.
Který zná jen jako puch.
Horníci už v řadě jsou.
Do výtahu těla cpou.
Letí dolů
Všichni spolu.
Jenom dolů… Jenom dolů!!!!
S pusou plnou tabáku,
Všechno mají na háku.
Stovky metrů pod zemí –
Toť cíl jejich snažení.
Horník ten má těžkou práci.
Celý černý se z ní vrací.
Pivem slije tmavý vzduch.
Který zná jen jako puch.
Každý fará jen nad sebou.
Co, jak stará.
Co s nevěrou?
On si hlavu neláme.
„Co řešit? Když fáráme!“
Náhle se zem zatřese.
A šachta to nesnese.
Rozhlíží se kolem, kolem.
Chlapi prchaj – horem, dolem.
Horník ten má těžkou práci.
Každou chvíli život ztrácí.
Dýchá stále tmavý vzduch.
Pak už jen zazní výbuch.
Je tam sám.
Nemá plán.
Co teď dělat? A co dál?
Jeho nohu kámen svírá.
Stěny padaj, strach ho sžírá.
Padla na něj panika.
Slyšel, jak si naříká.
A tma pořád tmávla, tmávla.
Když ho smrtka k sobě vtáhla.
Horník ten má těžkou práci.
Každou chvíli život ztrácí.
Byt je prázdný.
Jenom s robou.
Slza v očích.
Chyba obou.
| 
