Tam venku

Okno je černé, tma si sedla a tiše dýchá.

Kdo je to venku? Možná, že život,

s blikajícími žlutými myšlenkami na ohnutých kovových stvolech

a s opršalým asfaltem, po kterém už nic nejelo dávno.

Proč věřím, že je tam líp než tady?

Snad že vítr tam píše do tváří všechny příběhy,

které se udály, a ve kterých jsem nebyl.

A přitom stačí jen vyjít ven.