Síla

Když síla tvá tě opouští,

když slzy kanou do očí.

Já láskou věčnou protnu tvou,

duši velkou, duši zmatenou...

Pak vezmu ruku, rukou svou,

ukážu ti pravdu,zastřenou záhadou...

Ty konečně vše pochopíš,

pak opustím tě,

ty však víš,

že s hlavou skloněnou už nikdy nepůjdeš,

ted´ už nechceš,

už víckrát nemůžeš