hubert: Mě tak napadlo, mohou kutilové třeba v dílně stejně dobře kutit levou jako pravou rukou? Co vy na to? Mohl byste nějak definovat kutila leváka, je-li tedy v něčem jiný než pravák? Jde nějak o levici zasvěceně pohovořit? Co říkáte?

bělohradský: No, to se tak říct nedá. Otázka je, je ještě možná nějaká levice v tom silném slova smyslu? Protože levice v˙dějinách evropské politiky znamená tři věci, tak bych řek tak. Za prvé levice znamená sociální stát. To znamená víra v sociální rovnost, kterou je třeba nastolit pomocí určitých reforem. Za druhé pak víra v to, že lidská práva, nebo práva občanů, která těch posledních 200 let, to jsou dějiny růstu práv občana. Ony dříve byly práva občana, pak politická a pak i ta práva sociální. A ty práva zmnožují vlastně to každé právo, obohacuje to, co bylo před tím. Pravice naopak, pravice se domnívá vždycky, že sociální práva jakoby ohrožují práva politická, politická ohrožují práva občanská. A byla celá teorie, že zavedení demokracie povede k diktatuře mas.

hubert: Takže jste pro kutění pravačkou nebo levačku? Moc jsem to nepochopil, jak to souvisí s kutěním, co jste říkal, ale vyšlo mi z toho, že levou rukou krájet maso nejde. Ano či ne?

bělohradský: Absolutně ne. Ukázalo se vlastně, že otázka je, co je to dneska levice? A ty dějiny moderní doby znají tři, nebo dvě velké kritiky. První kritika je kritika rudá, nebo-li kritika sociální nespravedlnosti. A tím jsme se všichni vypořádali. A levice je svázána s tímto bojem. Bojem za sociální demokracii. Pak přišla druhá velká vlna, kritika té ošklivosti, standardizace, té masovosti výroby. Charlie Chaplin, moderní doba, kdy vidíme ty lidi jako ovce v˙těch, jak se to jmenuje, běžící pásy. Člověk zotročen běží tím pásem. A tato kritika taky jistým způsobem zvítězila. Ta společnost se změnila a podařilo se do té průmyslové výroby standardizovat, zavést ideály krásy, estetiku, design. A to všechno. A i výroba už dneska není pásová výroba. Člověk není zotročen, ba naopak. A teď přichází ta třetí kritika, a to je zelená kritika systému. Zelená kritika. Je samozřejmé, že takto nemůžeme žít. Nejde o to globální oteplování, jestli ano, nebo ne. Nemůžeme takto žít. Tu společnost vyznačuje to, že důsledky hospodářského vývoje, hospodářského růstu, jako je třeba zamoření vzduchu, zamoření moře, by lidé měli řešit individuálně ve své biografii. Ale přece to jsou veřejné problémy. Takže levice musí zvrátit tu tendenci, abychom řešili v naší biografii, abychom se přizpůsobovali těm nedostatkům, které vlastně působní celý ten systém, ten vývoj. A toto levice nedokázala.

hubert: Chápu to myslím konečně. Prostě kutit levičkou je podle vás slabší. Nic moc nedokáže. No dobře. Děkuju za obšírnou odpověď. I když stejně si myslím, že kutil potřebuje obě ruce. Byl to jen takový chyták z mé strany, ty dotazy, vím, že nejste moc kutílek. Doufám, že se na mě kvůli tomu zlobit nebudete.