tuik (Občasný) - 24.10.2009 > whispermoonlite> ty, děkuju, těší mě, že to takhle vnímáš, ani jsem nečekala, že se mi to povede...to je přesně to, co v poslední době na básničkách miluju: ta ujetá realita, totalita jako ve snu, ze které nemůžeš utéct, prostě žádná fantazie, ale obyčejná skutečnost, která je ale nějak pokřivená. a to je hrozně znepokojující, dřív mě to nervovalo tak, že jsem to nemohla číst, ale poslední dobou to nějak přišlo, je to jako překonávání takového malého strachu z dětství...
hodně se mi v tomhle líbí, jak píše kalais, to jsou často šílený nervy:)
