Rád by jsem uvěřil výkladu z karet
Je tolik krásných slov až mě to děsí
Vzpomínky na život vyměním za tiché vzdechy
Polib mě na spánek polib mě na ret

Ticho mě týrá až bojím se šrámů
Chtěl bych ti napsat zbavit se studu
Přebít tvůj nezájem rozdrtit nudu
A přitom nezničit v tvé srdci dámu

Čeho se bojíš za bezesných nocí
Snad nejsem to já snad né moje city
Však to co mě týrá to asi jsi ty
A nebo duch co tvé tělo nosí

Chtěl bych tě mít za bezesných nocí

V bezplatném objetí