STŘEVA
Panebože, ochraňuj má střeva! Filé je báječná věc, nic proti, ale když někdo nemá "záklopku", a teď je řeč o někom, coby mě, a sežere (sní není ten přesný termín) dva talíře filé na posezení, zapije to litrem kofoly - to pak není divu, že má pocit jakoby čekal dvojčata :o) Když on ten kus žvance, je-li patřičně chutný, je tak zatraceně skvělá věc. Jeden můj známý nemá čich, když mu za zády vylijete pod židli kanystr benzínu, ani nemrkne, dokud mu to neproteče do bot! Necítí vůbec nic. Tuhle na mě houkl a prý jestli je v té láhvi ocet, tfuj, málem jsem se svalil, to bych řekl, že byl a ne že by to nebylo cítit :o) Občas bych bral nemít chuť, snad bych se tak krutě a jednorázově neládoval a ta pneumatika, co se zabydlela nad mým pasem, by nebyla má dobrá kamarádka. Když se dívám na své fotky staré pět let, zírá na mě vychrtlá, chlapecká tvář. Když teď zvednu zadek a dojdu těch pět kroků do koupelny a mrknu do zrcadla, potkám se s mírně oplácaným, nastávajícím otcem, který nemá ani papíry na auto a jeho posedlostí jsou dva litry kofoly denně... Má milá, těhotná lásko, koho sis to nabrnkla...
|