Dnes zabíjím kus svého já,

rvou mi z těla jeho srdce,

tichounce tluče

v rytmu mých slov

a mého dechu,

jak skládám noty do osnov,

do osnov přerývaných vzdechů.

Umírám vinou,

když výkřik z úst němých

rozdrásá nervy,

proboří stěny.

V tom tichu, co řve,

jsme už jen sami dva,

ono je mrtvé

a já nás proklínám!