Báseň č. 39
Krize nekonečna.
V závojích zahalená orientace.
Nula v čase minulém se zdravě naštvala
na dvojku v čase přítomném.
Není vrahů,
není pitomců,
jsou jen vystěhovalci ospalé pravdy.
,,Hvězdo,má Hvězdo,
utři mi mé slzy,
prázdnota bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"
Krize nekonečna.
V závojích zahalená dezorientace.
Nula v čase minulém zdravě pozlobila
šestku v čase budoucím.
Není zlodějů,
není pošuků,
jsou jen vystěhovalci ospalé chytrosti.
,,Hvězdo,má Hvězdo,
utři mi mé slzy,
nicoty bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"
Krize nekonečna.
V závojích zahalení stabilita.
Nula v čase minulém se zdravě pohádala
s osmičkou v čase budoucím.
,,Hvězdo,má Hvězdo,
utři mi mé slzy,
cizota bez cíle šlape bez dechu poslední kilometry!"
Krize nekonečna.
V závojích zahalená různorodost. |