Vrchní !

Dolejte vína do džbánu

ať cítím ducha Champs Elysées

Dnes zase mysl má veselit se chce !

A v moři alkoholu, drog, sexu nezávazných radovánek

utopit chmury všedního dne

Barev spletité čmouhy tahu štětcem Andyho Warhola

jenž rozjařeně tančí v bezstarostném oparu

světské zábavy

když sedím se svými přáteli

a hašišový dým hledá cestu do mé mysli

Kterak plynou ideje čmárám po ošuntělém papíru

příběh své zkrachovalé existence

a ještě mladá královna Noc brnká

na nervovou strunu Štěstí otrhance

avšak rozezvučí orchestr akordů paní Deprese

momentem jenž víno zrádné jako úsměvy přátel

vytrácejících se od stolu

falešné jako vlhký klín příští barové známosti

jako pocit trhající od eufórie mou duši zpět ke dnu

osvobozujícího a svazujícího účinku

afrodiziak zapomnění

Taký jest život bídného tuláka

Po orgiích odcházejícího dne odpálím posledního jointa

a přemýšlím

o spořádaném životě

finančním zajištění

a směru společenského bytí

Nechávám si zdát sen

kde režisér Náhoda přiřkne mi jinou roli

navzdory tomu vím

nikdy bych úděl svůj neměnil

za nejplnější džbán vína

Snad jen občas

se trochu zasním

Sním o tom

že

už nikdy nebudu psát

podobný pseudonezavislácký sračky plný pokrytectví

jako je tahle mizerná vykalkulovaná báseň

ve stylu, kterej umí naprosto každej

a z kterýho zvracím