Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Sqela perverz sou 6
Autor: Kasi (Občasný) - publikováno 12.9.2002 (00:02:27)

* * *

“To jsem rád, že vás vidím, jak se jim daří?” ptá se přicházející komisař “Ryan je po operaci a s holkama teď mluví kluci.” objasňuje situaci Doly “A proč jste nás vlastně hledal?” diví se Les. “No, stala se taková nepříjemná věc, jeden z těch zločinců nám uprchnul.” “Co to říkal?” optal se Jimmy. “Jeden z těch kriploňů pláchnul.” vysvětluje polopatisticky Stanly. “Tak to je asi špatný, co?” “Ne miláčku, líp se to fakt nemohlo ztrhnout.”dělá si z něj srandu Les. “A co budete dělat?” ptá se Jenny. “Pokusíme se z toho druhého dostat jméno jeho spolupachatele a pak vypukne pátrání” objasňuje komisař. “Ale těm dívkám raději nic neříkejte” vmísil se do hovoru doktor, který to již chvíli poslouchal. “Proč?” diví se Doly? “Mohlo by to pro ně být příliš stresující” odpověděl. “Dobře, pokusíme se jim o tom nic neříkat.” slíbila Les.

* * *

“Váš přítel se již probral” oznámila sestra. “Můžu za ním?” zeptala se Jenny. “Jistě”

“Jak se cítíš?” starala se Jenny, když přišla k Ryanovi do pokoje. “Teď už líp, když si tu semnou” “Jak žiješ?” vřítili se do pokoje ostatní. “Jak je Nit a Vicky?” zajímá se Ryan. “Už jsou O.K” odpověděl Stanly. “Já snad začnu žárlit” usmívá se Jenny. “Vážně?” spiklenecky se na ni Ryan podíval. “No co se tak na mě koukáš?” “Já jen, že ti to sluší, když žárlíš”Nech toho nebo se začnu červenat” “A kdy tě propustí?” zajímá Doly. “Doktor říkal,že když půjde všechno dobře,tak zítra.” “No to je super, my půjdeme zítra taky domů” řekla Vicky, která přijela na kolečkovém křesle v doprovodu Jerryho, Nit a Robina. “No páni,ty se nezdáš” dělá si z ní srandu Jenny. “Ty kolečka ti fakt seknou” “Díky” usmívá se Vicky a Jerry s ní na vozíčku otočí.

* * *

“Nééé” probudila se s hrůzou Nit. “Co se děje?” lekla se Vicky. “Měla jsem sen …” začala Nit “… byly jsme zase v tom skladišti, nebo co to bylo a nemohly jsme ven” “Byl to jenom sen” uklidňuje sestru Vicky ačkoli sama nespala,aby se jí tyto vzpomínky nevrátily. “Pamatuješ si, jak jsme byli jako malí v ZOO?” začala Vicky pro rozptýlení vzpomínat na veselé historky.

“A Stanly málem spadl do koňskýho koryta.” a začaly se obě smát.

Když ze sebe vyhnaly strach a celé tělo je bolelo od smíchu vyčerpáním usnuly.

* * *

Ráno se první probudila Nit a … když otevřela oči uviděla Robina, jak na ni kouká a čeká až se probudí. “Jak seš tady dlouho?” šeptala. “Teprve chvíli” odpověděl.To už se ale probouzí i Vicky. “Á … šípková Růženka se probudila” žertuje Nit. “Jak se těšíte domů?” zeptal se Robin obou děvčat. “Strašně” odpověděly zároveň a začaly se smát. “To jsem rád,že máte dobrou náladu” prohlásil doktor, který přišel na vizitu. “Ano pane doktore,už se těšíme domů” objasňuje Nit. “Po vizitě se můžete sbalit a jít domů” oznámil doktor. “To je super” jásá děvčata.

Doktor odešel holky se sbalily a společně s Robinem pomalu odcházejí.Venku na ně čeká milé překvapení.Všichni tam na ně čekají.A Jerry se rozběhl k Vicky, aby ji odnesl do auta, protože její chůze ještě zdaleka není tak jistá jako předtím.

* * *

Dorazili do hotelu a … “My jdeme ještě něco zařídit do města” oznámili kluci a odhází. “Vy byste měly jít do postele” radí Les Vicky a Nit. “Jenže já mám hlad” řekla Vicky. “Mě v té nemocnici taky moc nenakrmili” přidává se Nit. “Tak půjdeme na oběd” oznámila Jenny, jelikož i ona má pořádný hlad. “A co Stanly a Doly?” obává se Les aby bratr s jeho přítelkyní neumřeli hlady. “O ty s bát nemusíš” směje se Nit. A tak odchází dolů do restaurace.

Jídlo všem moc chutnalo.Strávili u něho asi 2 hodiny a potom si ještě objednali moučník.

“Kam voláš?” je zvědavá Nit. “Klukům” odpověděla Les. “Kde jen můžou být?” diví se jelikož to nikdo nebere. “Co když se jim něco stalo?” strachuje se Vicky. “Nemaluj čerta na zeď. Kluci se o sebe umí postarat.” zamítá tuto myšlenku Jenny. “Crr crr” ozval se zvuk telefonu. “No vidíš, už dorazili” řekla Les a Vicky jde zvednout telefon. “Pokoj 264” ohlásila se Vicky. “Nazdar krasotinko,mám ty vaše cukroušky” ozvalo se ze sluchátka. “Tak co, jsou to oni?” je nedočkavá Jenny. Vicky ji však nevnímá a poslouchá co jí ten hlas řekne dál. “Jestli je chcete živý, tak za půl hodiny donesete dva miliony v pětidolarových bankovkách, jako minule…Ale budete sami dvě, je ti to jasný?!?!” Vicky zbledla, položila sluchátko a raději si sedla,aby to sní nepraštilo. “Co se stalo?Kdo to byl?” vyzvídá Les. “To byl omyl,ale říkal divný věci” snaží se lhát Vicky. “Jdu se projít”oznámila Vicky “Nit, nechceš jít semnou?” “Jasně” a už odchází.

* * *

Sotva za nimi zaklaply dveře,Vicky se rozbrečela. “Co se děje?” nechápala Nit. “To byl jeden z těch parchantů” “Ale vždyť je chytili” “Jak vidíš, tak asi ne” “A co chtěl?” Nit je napnutá jak ponožky. “Máme donýst dva miliony v pětidolarových bankovkách nebo …” “Nebo co?” “Nebo … se můžeme rozloučit s klukama.” “On má kluky?” vyděsila se Nit. “Jo” stručně odpověděla Vicky.

* * *

Dorazily na místo.Tam na ně čeká vzkaz. “Jeďte k nejbližší telefonní budce směrem na sever.”

V telefonní budce mají další instrukce a tak jdou dál a dál až dorazily na místo, kde je poslední vzkaz “Ve čtyři se uvidíme. “Ještě deset minut” koukla Nit na hodinky. “Mám takovej divnej pocit” sděluje své pocity Vicky. “Jako bych tu už někdy byla” doplnila Nit. “Pojď půjdeme se podívat dovnitř” Rozešly se tedy k velké budově, co stála před nimi.

Byly asi 15 metrů od vchodu,když se ozvala děsná rána.Skladiště vyletělo do vzduchu. Holky, které odmrštila tlaková vlna leží opodál v bezvědomí. Plameny olizují celou budovu a pomalu se blíží k bečce s nápisem benzín. “buch” ozvala se další rána,když plameny pohltily i tento sud.

* * *

“Víjů víjů” ozývá se siréna hasičů,které zavolali obyvatelé nedaleké vesnice. Hasiči dorazili na místo a jakmile spatřili holky, zavolaly policii a záchranou službu.

* * *

Z nemocnice zavolala sestra do hotelu aby oznámila, co se stalo. Holky to položilo a okamžitěrozběhly do pokoje kluků. “Buch buch” buší na dveře Jenny. “Co tlučeš jak na poplach?” nechápe Jimmy, který přišel otevřít. “Kde je Jerry s Robinem?” “Stalo se něco?” “Tak kde jsou?” “Jerry…Robine” zavolal Jimmy do místnosti. “Co je?” přichází. “Holky jsou v nemocnici” vyhrkla ze sebe Jenny. “No to snad ne.” zděsil se Jerry. “Co se stalo?” chce vědět Robin. “Já sama přesně nevím. A hejbněte těma zadkama.” pobízí Jenny. “Snad to není nic vážného” strachuje se Jimmy. “Nestraš” okřikla ho Les.

* * *

“Kde jsou?” chce vědět Jerry když dorazili do nemocnice. “Kdo?” diví se setra. “Ty dvě holky, co sem dneska přivezli.” objasnil. “Vy jste příbuzní?” zeptala se. “Ano” odpověděla Jenny. “Musíte chvíli počkat,doktor vám vše řekne” oznámila sestra.

Sedli si. “Mám dojít do automatu pro něco k pití?” navrhuje Jenny. “Třeba kafe” rozhodl Ryan a šel s ní.

Za chvíli se vracejí s šesti kelímky horké kávy a sotva ji dopili přišel doktor. “Pane doktore jak jsou na tom?” přiskočil k němu Robin. “Měli byste si je víc hlídat” usmívá se doktor. “Ale Victorie bude v pořádku, i když to chce čas.” “Musí se z toho vzpamatovat.” pokračoval.

“A Anita?” vyděsil se Robin. “Ta momentálně spí.Museli jsme ji dát něco na uklidnění.Zraněná není, ale …” odmlčel se. “Ale co?” je nedočkavý Robin. “Možná dočasně ztratila zrak.Když se probudila z koma,nic neviděla.Udělali jsme proto nějaké testy a opravdu je to pouze dočasné.

Někdy se to při takových nehodách stává.” dopověděl. “Jak dlouho nebude vidět?” chce vědět všechny podrobnosti Robin. “Den,týden,měsíc,rok…záleží na tom, jak bude silná. Dávám vám 51% že bude vidět” je upřímný doktor. “Panebože” zkameněl Robin. “Dal by se jí vrátit zrak něčím náhlým a nečekaným?” zajímá se Jerry. “Naděje tu je. Například,když se pořádně lekne, může dojít v mozku ke skartu a tím se vrátit i zrak.” souhlasí. “Můžeme k nim?” prosí Les. “Jistě” “Uvidíte,všechno dobře dopadne” povzbuzuje Jimmy. “Máme 51% že uvidí. Je to víc než polovina a to je přece super utěšuje Jenny. “Ale co ten zbytek?” je bezradný Robin. “Všechno bude O.K” podporuje Ryan “Hlavně na sobě nesmíš dát znát beznaděj.To by jí moc nepomohlo” připomíná Les. “Čau.Jak se máš?” zeptali se Vicky, když přišli do pokoje kde leží obě dívky. “Nazdar. Jde to” odpověděla potichu a dala si prst přes ústa, aby naznačila, že nemají mluvit nahlas. Robin se otočil a spatřil Nit,jak spí a stále má na očích obvazy. “Proč jste tam šly?” nechápal Jerry. “On říkal,že pokud nedoneseme peníze,tak vás zabije” vysvětlila Vicky. “A kdo?” nechápali kluci. “Jeden z těch únosců” “Takže ty už víš, že chytili jenom jednoho?” “Bohužel”

“Nic nevidím” probouzí se Nit ze spánku. Robin k ní přiskočil a … “Brzy se to zlepší” “A co když ne” je pesimistická Nit a šmátrá bezradně kolem sebe. Robin ji popadá ruku,aby se cítila klidněji. “Konec návštěv” vešla do dveří sestra. “Nemůžeme tu ještě chvíli zůstat?” prosí Jerry. “Je mi líto” odpověděla setra. “Zítra zase příjdeme” oznámila Les. “Všechno bude zase dobrý” utěšovala Jenny.

* * *

“Tak jak se dnes cítíte?” zeptal se doktor,když přišel za holkami,aby je naposledy prohlídl. “Už je to lepší” odpověděla Vicky. “Pořád nic nevidím” je bezradná Nit. “To bude v pořádku” utěšuje ji doktor. “A kdy pro vás přijdou vaši přátelé?” zajímá se doktor. “Měli by tu být …” nestačila Vicky ani dopovědět a jejich přátelé vešli do dveří. A zatímco si Vicky balí věci a Les pomáhá Nit, doktor dává Robinovi s Jerrym poslední instrukce. “Viktorie bude brát jednou denně paralen a ráno a večer Quarelin a Anita musí být v klidu,je velice rozrušená.Brzy to ale určitě bude v pořádku.” “A co když ne?” zeptal se Robin. “Dej na mé rady” odvětil doktor. “Odnesu vám tašky do auta” nabídla se Jenny a Les ji pomáhá. Ryan a Jimmy z každé strany podepírají Nit aby nespadla. “Pozor schod” upozorňuje Les, když vyšly před kliniku. “A ať už vás tady víckrát nevidím” loučí se s úsměvem doktor s Vicky a Nit.

* * *

Limuzína je dovezla až před hotel.Holky se opět chopili zavazadel a kluci pomáhají Nit. “Chci si jít lehnout” říká Nit,když vešli do apartmá a Vicky si z ní bere příklad. “Nepotřebuješ něco?Mám ti donést čaj … nebo něco jiného?” stará se Robin. “Ano,dala bych si čaj” prosí Nit.

Po chvíli se vrátil i s šálkem horkého čaje. “Díky” poděkovala Nit. “víš, pořád se mi vracejí vzpomínky na ten výbuch” zneklidněla Nit. “Co kdybys mi o tom pověděla.Třeba se ti potom uleví.” navrhuje Robin.A tak začíná: “Když jste nás přivezli z nemocnice …”

* * *

Vicky příliš do řeči není.Má vysoké horečky, ale aby se necítila sama,dělá jí společnost Jerry. “Jsem tak rád, že se vám nic vážného nestalo” říká Jerry. “Nikdy bych si neodpustil,kdyby jste tam uhořely” “Není to tvoje vina” uklidňuje ho Vicky. “Nechápu jak může být někdo tak bezcitný” prohodil na adresu únosce. “Kdy už ho konečně chytnou?” rozbrečela se Vicky. “Brzy … už brzy” uklidňuje ji Jerry a něžně ji objímá. “Díky… ale jsem unavená” oznámila Vicky. “Dobře,nechám tě tu v klidu” a odchází.

* * *

Les, Jimmy, Jenny a Ryan se dívají na bednu. Ovšem Ryana děj moc nezajímá a jeho ruce nenápadně navazují kontakt s Jenninými koleny a pak pokračují,víš a víš a … “Proč jste mi k sakru nic neřekli?!” vrazil rozzuřený Stanly do dveří. “Klidni hormon” klidní ho Les. “Klidni hormon?! Klidni hormon?!Ségry málem přijdou o život a nikdo se ani obtěžuje mi něco říct!?” Jimmy k němu přiskočil, chytil ho pod krkem a drží mu pusu. “Ticho,ať je nevzbudíš!!” a pustil ho. “Jak ticho?! Co si o sobě k sakru myslíš?” “Prásk” přiletěla mu jedna mezi oči. “Teď už snad dáš pokoj “Mě tady nikdo nebude říkat co mám dělat!!” Jimmy se napřáhne,vtom přichází Dolly a když chce Jimmy dát Stanlymu druhou … “Sorry Dolly,já nevěděl že se ten debil zohne” omlouvá se Jimmy. Stanly už dal konečně pokoj a tak si oba chladí obličeje ledem na šampaňské. “Teď už byste mi snad mohli vysvětlit, co se tady stalo” nedá pokoj Stanly. “Když jsi včera odešel” začala Les “kluci taky odešli. Pak zazvonil telefon …”

* * *

“Už je ti líp?” zajímá se Jerry,když Vicky vyšla z pokoje. “Mám pocit,že mi ten spánek opravdu hodně pomohl” odpovídá Vicky. “A co Nit?” ptá se Robin “už se probudila?” “Půjdu se podívat” nabízí se Les a odchází. “Kde máš kytaru?” ptá se Jerry Jenny. “V pokoji, proč?” diví se. “Jen tak. Můžeš ji donést?”

“Tady ji máš” říká Jenny, když donesla svého miláčka. Jerry se chopí kytary a začíná hrát. “Když nemůžete zkoušet, tak abyste nezapomněli …” a začíná hrát jejich hitovku “Love is so strong” a všichni se začínají smát. Právě dorazila Les s Nit. Kytaru přebírá Robin a … “Tohle jen pro tebe lásko … Terih kasima …” zpívá. “Podívejte jaký sem si koupila krásný šaty” vřítila se do pokoje Dolly. “Hezký” pochválila Nit a se slzami v očích odchází. “Běž za ní, možná si o tom bude chtít popovídat.” navrhuje Vicky Jimmy “Dobře” a spěchá za Nit.

“Můžu dál?” ptá se Vicky, když vstoupí do pokoje. “Klidně.” “Neboj se Nit to bude dobrý, zase brzo uvidíš.” snaží se ji uklidnit. “A co když ne, co když budu do konce života nucena strávit doma a ven budu moct jenom se psem a bílou hůlkou, co pak.” “Ty všechno vidíš moc černě, zkus to brát z jiné stránky.” “A z jaké. Co pak může být dobrýho na tom, že nevidím?” “Hodně ses sblížila s Robinem a to je si myslím k nezaplacení … Víš co, raději opustíme toto téma nebo budu mít deprese.” navrhuje Vicky. “Holky pojďte na oběd” volá na ně Ryan z obýváku.

* * *

“Jak vám chutná?” ptá se číšník “Ale jo, je to skvělý, ale musela bych se trefit do talířku.” snaží se vtipkovat Nit. “Ukaž já ti pomůžu.” nabízí se Robin a bere do ruky vidličku. “Tomu se říká týmová spolupráce.” konstatuje Doly, která právě přichází. “Vicky, ty nemáš hlad?” ptá se Jerry když vidí, že se ještě nedotkla své porce. “Nějak mě přešla chuť.” “Já si to vezmu, jestli to nebudeš.” nabízí se Jimmy “Ty seš ale nenažranej.” zlobí se Les.

* * *

“My jdeme na chvilku ven.” oznamuje Ryan “Ne, co když se vám něco stane.” bojí se o ně Vicky “Neboj, na nás si nikdo nepřijde.” vychloubá se Jerry. “My ovládáme karate” oznámí Ryan a vyskočí, aby udělal karatistické gesto. “Já ti věřím zlato,ale neubliž si.” směje se Vicky. “Neměj páru.” a spadne. ”Vraťte se nám brzy.” loučí se s obavami Nit.

* * *

“Kdy jste včera přišli?” zajímá se Les. “Celkem brzo, ale vy jste prej už spaly.”snaží se zachránit situaci Jimmy. “To je skoro pravda Nit s Vicky usly hned, ale my dvě jsme klábosily asi do jedné.” oznamuje Jenny “A kde je Nit s Vicky, to ještě spí?” stará se Robin “Nejspíš ano, jsou pořád unavené … Ále naše ranní ptáče se už probralo.” těmito slovy vítá Les Vicky, která právě vychází ze svého pokoje. “Ahoj lidi jak se vám spalo? Doufám, že aspoň tak, jako mně.” “No víš když je tam člověk tak sám, tak se nikdy moc nevyspí.” vtipkuje Jerry “Je už Nit vzhůru?” stará se Vicky “Ještě nepřišla, proč?” zajímá se Robin “Ale nic, jenom se mi zdálo …” a běží do Nitina pokoje “Ahoj Nit, jeti něco? zdálo se mi, že ses probudila a zase viděla.” vychrlí ze sebe Vicky když za ní zaklapnou dveře “No něco na tom bude. Ty máš nějaký jasnovidecký předtuchy.” říká Nit “Vážně, no to je skvělý , ale proč jsi nepřišla za náma, když tu takhle sedíš na posteli?” zajímá se Vicky. Nit se konečně odtrhne od okna a podívá se na Vicky. Po tvářích jí stékají oči jako hráchy “Už jsem myslela, že nikdy neuvidím …” “ale vidíš, tak se nezabývej tím co by bylo kdyby …” radí ji Vicky. “Asi máš pravdu.” konstatuje Nit “To víš to jsou ty léta zkušeností.” plácne Vicky do větru a obě se začnou smát. “Co je to tu na hnoju?” ptá se vcházející obyvatelstvo. Na to však odpověď nedostanou, protože dvě výše zmíněné osoby se válí v křečích smíchu po zemi. “To vypadá vážně, myslím, že takové chování postihuje ty, kdo se chovají jako vy.” filozofuje Jimmy “Cos to řekl za kravinu?” ptá se Vicky. Nit, ale na odpověď nečeká a jebne ho polštářem. “Dobrá trefa Esmeraldo.” chválí jí Vicky, ale za toto přirovnání dostává další nakládačku ona.

“Já to nechápu.” sděluje Jimmy, kterýho ten polštář pěkně vzal. “To ale není žádná novinka.” utahuje si z něho Ryan “Nit, ty vidíš!” jásá Robin “A co???????” dělá ze sebe blbou. “Pojď sem ty můj miláčku …” “No myslím, že bychom je tu měli nechat o samotě.” navrhuje Jerry. …

* * *

“Tak kde jste včera byli?” zajímá se Les “Brzo poznáš.” sděluje Jimmy “To je kdy?” je zvědavá Jenny “Večer” v tom se ale vrací Nit s Robinem “Doufám, že jste se tak chovali slušně.” táže se Jerry, ale nečeká na odpověď. “Tak lidi, co podniknem?” ptá se Nit “Coby, nic. Přece se nebudeme namáhat.” rozčiluje se Jimmy “A vůbec kde je Stanly a Doly.” zajímá se Jenny “ Nevšimla jsem si, že by včera přišel dom.” oznamuje Les “Mně je to celkem jedno. Jenom kdybych si je měla představit … nebudeme to rozebírat.”

* * *

My musíme už jít, ale v šest se pro vás stavíme, tak se těšte.” oznamuje Ryan “A kam zase? Za babama, co?” žárlí Jenny “To pochopíš večer” odpoví Ryan a už vychází ze dveří. (A kam jinam bysme měli jít. S váma je to furt stejný, tak jsme si našli bokovky” škádlí Jery a už všichni odchází.)

“Ach jo, co budeme celej den dělat, to bude nuda.” “Neboj, mám skvělej nápad. Půjdeme nakupovat.” navrhuje Nit “No, ne že bych tím byla nějak nadšená, ale když nic jinýho …”

* * *

“Myslela jsem, že to bude horší” oznámila Vicky, když se vrátily z nákupů. “Už jsou tady kluci?” zajímá se Nit. “Já jim brnknu” nabízí se Les a už vytáčí číslo pokoje číslo 956. “tak co, zvoní to?” “Zvoní,ale nikdo to nebere.” “Co když šli vážně za nějakýma ženskýma?” strachuje se Jenny. “Děláš z komára velblouda” “A co když se jim něco stalo.Toho druhýho parchanta přece ještě nechytli” děsí se Vicky. “Si cvok?” kroutí hlavou Les. “Crr crr” zvoní telefon. “Ano?” zvedne sluchátko Les. “Máte tady nějaký vzkaz” ozve se recepční a to už i Les dostane děs do očí.

***

“Mám tu mít nějaký vzkaz” vychrlí Les, když dorazí do recepce. “Ano, tady je. Přinesl ho před pár minutami nějaký mladík.” “A neříkal nic?” “Nikoli, ale zdá se mi jako bych ho už někdy viděla” odpoví recepční a podává Les obálku. Ta ji okamžitě otevírá a krve by se do ní nedořezal. Je tam jen pár slov, která však vypovídají za všechno.

Připravte se! V šest tady!

Jerry Ryan Jimmy Robin

”Jsem rád, že vás vidím” ozve se těsně za Les. Ta se prudce otočí a … “Pane komisaři. Co vás k nám přivádí?” “Jen jsem vám chtěl oznámit, že už byl dopaden i ten druhý zločinec” usmívá se komisař. “No to je báječné. Nechce to jít s námi oslavit?” nabízí Les. “Děkuji, ale jsem ve službě” zdvořile odmítá komisař. “Naschledanou” “Naschledanou” odpoví Les a pospíchá se vzkazem za holkama.

***

“Ale co mají v plánu?” je zvědavá Jenny. “No právě, jak mám vědět, co si vzít na sebe? přemýšlí Vicky. “Nedělej si vrásky. U tebe je to stejně jedno” řekla Les “Vypadáš jak strašidlo ve všem” žertuje Jenny. “Děkuji za poklonu” usmívá se Vicky. “Není zač” směje se Jenny a už i všichni ostatní umírají v záchvatech smíchu.

***

“Kde jen můžou být?” diví se Robin. “už je šest deset“Znáš to, že …” nestačí doříct Jimmy, protože všichni stojí v němém úžasu, s otevřenou pusou a div jim nevypadnou stoličky. Holky přichází.

"Wow" na nic jiného se nikdo nezmohl. Bylo to až neuvěřitelné, jak byly holky krásné. Anděl oproti nim, hadra. "Proč jste nás pozvali?" zeptala se Jenny a přitom si s Ryanem hleděli o očí. On se na ni sladce usmál, jako by chtěl říct: "Deska si to užijeme, baby" Ale přitom to byl velmi něžný pohled. "Přichystali jsme pro vás večeři" ukázal Robin na vedlejší místnost … jídelnu.

Tabule byla slavnostně zdobená, na chlapecké ruce nepodobná, a z porcelánových talířů na ně dýchala vůně číny. Všichni se usadili kolem kulatého stolu a dali se do jídla.

***

Po večeři si ještě chvíli povídali a poté se Ryan zvedl: "Omluvte mě, půjdu si zaběhat." "Můžu jít s tebou?" zeptala se Jenny. "trocha pohybu mě nezabije" Co tě nezabije, to tě posílí" "Tak pojď" Převlékli se a setkali se před výtahem. "Byla moc dobrá" dala Jenny Ryanovi pusu. "Ty si taky moc dobrá" odpověděl a začal ji líbat. "Počkej, chtěli jsme jít běhat." Vtom se otevřely dveře od výtahu. Vstoupili do haly. Bylo tam poněkud více lidí, než byli zvyklí. Byl čas večeře a navíc byla v hotelu nějaká slavnost. Raději rychle proklouzli, aby si jich nikdo nevšiml a stanuli před hotelem. "Prší" konstatoval suše Ryan. "Aspoň se trošku zchladíme" usmála se Jenny a vyběhla do padajících kapek. "Počkej až tě chytím"

Ostatní ještě pokračují v rozhovoru. Jimmy právě vytáhl z rukávu svůj nejlepší vtip a když jsou všichni smíchem málem pod stolem, ozvalo se tupé "Rup" "Co to bylo?" zeptal se Robin, který byl právě vedle ní. Vicky zrudla a … "Omlouvám se" řekla a odcházela do svého pokoje. "Co se stalo?" diví se Les. "Nevím, asi ji ruplo v zádech" odpověděl Robin "Nebo v bedně" začala novou vlnu smíchu Nit. Jerry se ale zvedl a odchází do pokoje za Vicky, která se právě chystá převléknout. Jerry vešel do pokoje a zapnul tichou pomalou hudbu. Bere ji za ruku a začínají tancovat. Přibližují se čím dál víc až tancují tělo na tělo. Začínají se líbat. Jejich polibky jsou vášnivé a postupně se osmělují i k mazlení a něžnostem. Líbají se jako šílení a ona na svém těle cítí každý jeho pohyb. Drobnými krůčky se přiblížili až k posteli. Lehají si. Pomalu ji svléká šaty pod nimiž se rýsují její ženské tvary, protože podprsenka ji při smíchu praskla. I ona si hraje s jeho oblečením. Pomalu a svůdně mu rozepíná knoflíček po knoflíčku od košile. Padá na zem. Trošičku nešikovně, rozepíná knoflíček u kalhot, které si však raději sundává sám, protože je vzrušený a obává se, aby to jeho miláčka nevyděsilo. Má modré trenýrky a ona krajkové kalhotky. Milostné hry jsou vzrušující pro oba. Známka nejvyššího vzrušení je rychlý přerývaný dech, nekontrolované cukání těla i nevědomé cukání svalů. Během her si sundají i poslední část oblečení, jež na jich ještě zbyla a začínají se milovat.

U stolu je o zábavu postaráno. Jen ze smíchu jim poněkud vyschlo v ústech, a proto Robin nalévá víno. Každému nalil trochu do skleničky. Svoji schválně nechal ležet na okraji přímo před Nit. A pak … jakoby náhodou loktem vylil obsah skleničky na její šaty. "Jé" vyjekla. "Promiň" omlouvá se Robin. "to jsem nechtěl" a v duchu se zasměje. "To nevadí … omluvte mě, jdu se převléknout. Robin vzal hadr a uklidil politý stůl a podlahu. "Omluvte mě" řekl Jimmovi s Les kterým bylo na očích vidět, že chtějí být sami.

Nit vešla do pokoje. Světlo nechala zhasnuté, aby se mohla podívat na rozzářené město. Přistoupila k oknu a rozepla si polité šaty, i proto, že po tak výtečném jídle ji trochu stísňovali. Robin se potichu vkradl k ní do pokoje. Ona nic nepostřehla. Stojí u okna a fascinovaně se kouká na miliony světel. Najednou cítí jak ji někdo objal pod šaty okolo pasu. Zůstává klidná. Zná ty ruce. Jedou výš a zase níž. Hladí ji na břiše a na zádech a potom zavítají až k jejím ňadrům. Je to krásný pocit. Sundává ji šaty a otáčí si ji obličejem k sobě. Toužebný pohled na rty dokáže vyprovokovat srdce k závratným výkonům. Olíznutí rtů říká: "Chci tě!" Pootevřené rty se k sobě pomalu přibližují, špičky jazyků se setkají a něžně dotýkají a znovu se oddalují, aby poté hlouběji pronikly do úst partnera, právě tehdy se jejich těla elektrizují. Lehli si do postele. Nit má na sobě vínově červené krajkové prádlo a Robin zelné trenýrky. Vášeň se začíná naplňovat. … Nebo vášní se začínají naplňovat?

Jimmi s Les to už nemohli vydržet, a tak to rozbalili již v jídelně. Vzrušuje ho tření její prsa. Začíná ji líbat a ona mu jeho polibky opětuje. Vyznává jí lásku a šeptá jí do ucha něžná slovíčka. "Bude se ti to líbit, uvidíš." Řekl, když konečně dorazili do pokoje. Začínají po sobě šíleně toužit. Strhávají ze sebe šaty, tím spěchem je možná i roztrhli. Líbá ji na tvář a potom jede jazykem dolů. Zastavuje se u ňader. Bradavky se jí vzrušením napřímily a ona zasténala rozkoší. Vjel do ní a ona má pocit, že se vznáší. Jakmile se jejich vášeň dostala na vrchol, ztrácejí rozum. Už se nelíbají, ale sají - v nejprostším smyslu tohoto slova.

Tou dobou se vrací Jenny s Ryanem. "Jsem celý zpocený" oznámil. Ve výtahu se opět líbají. "A co bude?" usmála se. Nechápavě na ni kouknul. "Řekl jsi přece: Počkej až tě chytím. Čekám." Dveře výtahu se otevřely. Objímají se a líbají. "Tohle bude" tiskne ji pevně k sobě. Potom ji chytil za ruku a odvádí do apartmá. Potom se jí tichounce zeptal: "Dělala jsi to už někdy?" "A co?" pichlavě se usmála. "Já myslím, jestli ses s někým sprchovala." prudce si ji k sobě strhl a vášnivě ji líbá. "Ne. Ale můžeme to zkusit" mrkla na něj, když se mu vymanila z náručí.
Sprchují se spolu tak, jak je Bůh stvořil. Opět ji líbá
, zkoumá její postavu - rukama, očima, polibky a líbá ji i na těch nejtajnějších místech. Otáčejí kohoutkem a zaškrcují hrdlo trubky s vodou. Ryan podává osušku a oba se do ní zahalují. Zima jim není - zahřívají se navzájem. Chytil ji do náručí a nese ji do ložnice. Pokládá ji na postel a vytahuje něco ze šuplíku. Slíbil, že bude opatrný a že to nebude ani trochu bolet. Přitlačil a ona ucítila nádhernou blaženost. "Ach" vzdychla.

***

Ten večer byl pro všechny nezapomenutelným zážitkem.
Ráno se jako první probudila Vicky s Jerrym.
Šla ke kuchyňské lince, aby připravila snídani. On prostřel stůl a šel k ní. Objal ji kolem pasu a rozptyloval ji něžnými polibky na krk. "Přestaň" žadonila. "A proč?" "Musím to dodělat a pak … můžou každou chvílí přijít" "A ty si myslíš, že ještě neviděli jak se mazlíme?"

Nit otevřela oči a ucítila Robinovu ruku kolem svého pasu. On již byl chvíli vzhůru a díval se na ni, jak spí. "Tak jak se ti to líbilo?" zeptal se, když se k němu otočila. "Byl jsi sladký" a dala mu pusu. "Měli bychom vstát, ať na nás nemusí čekat se snídaní" a začal se oblékat. Lehla si na záda a roztáhla se přes celou postel. "Vstávej ty lenochu" Nit se tedy vyhrabala z pomačkaných a rozházených peřin a oblékla se.
"Doděláváte, co jste včera nestihli?" usmála se
Nit, když vešli do kuchyně a uviděli Vicky s Jerrym. Obrátili se směrem k příchozím, ale Jerry Vicky nepustil. "Taky jste měli erotickou noc?" zeptal se. "A jakou" pochlubil se Robin. Posadil se ke stolu a Nit mu sedla na klín. Začali snídat … rohlík s máslem … každý kousal z jedné strany.

Jimmi s Les jsou již také na nohou. Jejich postel vypadá jako po výbuchu atomové pumy, protože včera se nemohli dočkat až to roztočí. "Ty jsi byla ještě panna?" zeptal se Jimmi. "A co sis myslel?" "Abych se přiznal, jsem rád." "Já taky. Byl jsi úžasný" Políbila ho a vtom ji šíleně zakručelo v břiše. "Pojď, půjdeme se najíst" vzal ji za ruku a vede ji do jídelny.

"Vstávej miláčku, určitě jsou již všichni vzhůru." budil Ryan Jenny. "Ještě chviličku" přemlouvala. "Nemůžeme" vstal a chystal si obléci věci jež včera odložil vedle postele. Jenny se trošičku natáhla a začala ho líbat na zádech a krku. "Ještě chviličku" šeptala. "Ne … ne … ne" jeho odpor pomalu slábl. Otočil se a začal jí polibky oplácet. Vrátili se zpět k jedinému svědkovi jejich včerejšího poprvé. "Jsi tak sladká" Pustila se do rozepínání košile, kterou si stačil obléci, když … "Buch buch" ozvalo se klepání na dveře. "Vstávat a cvičit ospalci" vcházel do pokoje Robin. Než se však stačil jen rozhlédnout po pokoji, letěl po něm polštář. "Pardon" vycouval. Poslední polibek a musí tedy vstávat.

***

Po snídani si děvčata vyšla do zahrady na procházku. A protože jsou zvědavá, povídala si o minulé noci.

"Jé" vykřikla Jenny, když zakopla o zahradní hadici ležící na trávníku. "Co to k sakru …" otočila se a spatřila příčinu jejího zrychleného přesunu. Škodolibě se usmála. Holky pochopily. Nit s Les se schovaly za živý plot, jenž dělal malé bludiště a Jenny s Vicky šly vyprovokovat kluky. Právě se dívali na první koncert 3+1. "Kluci …" upozornila na sebe Vicky. "Co potřebujete?" otočil se na ni Jimmi. "Chceme vám něco ukázat" s drobnou ironií prohodila Jenny. "A kde?" vyzvídal Robin. "Na zahradě" "Hned jsme tam." Sežrali to i s navijákem. Sotva se přiblížili k živému plotu, vyskočily holky a začaly na ně pouštět proudy vody. Během několika minut byli kluci celí mokří a pod jejich přiléhavými tričky byl vidět každý sval a každá šlacha. Holky umírali v záchvatech smíchu. Ani na své vlastní nohy se nemohly postavit. Proto je kluci vzali do svých mužných náručí a odnesly je do měkkého … bazénu. To už se děvčata nesmála, protože polykaly andělíčky … vlastně bublinky. Jen Les se vzpamatovala poněkud dříve … asi proto, že uměla plavat. Jimmi jí pomohl z bazénu. Oba byli mokří, oblečení měli průhledné a jejich těla se přitahovala. "Nechceš si zopakovat noční rodeo?" "No proč ne, ale nevidím tu žádného koně" "A budu ti stačit já?" Les si ho změřila od kolen po pas a pak ještě jednou. "Možná …" Nenápadně se vytratili a houpli do bludiště. "Ihá" vydusil za sebe Jimmi, když ho Les stiskla kolem krku, když se držela, aby nespadla. es se proměnila v prérijního cowboye, řádila na Jimmim a nad hlavou točila lasem. Les je zkušenější než by se na první pohled mohlo zdát, a proto se v sedle udržela bez velkých problému dosti dlouhou dobu. Možná by vydržela ještě déle, ale kůň pod ní to nevydržel, pozvracel se a následkem toho ochabl. "Jimmi, kde jsi?" uslyšeli jak je někdo volá. Hodili na sebe to, co zbylo z jejich oblečení a rozběhli se k bazénu.

"Asi bychom se měli jít převléknout" vrhla Les. "Já ti pomůžu, chceš?" přidal se s vrháním Jimmi. "Nenažranče!"

***

"Boby, naučil by si mě pár chvatů ze sebeobrany?" poprosila Jenny, když byli s Ryanem sami v pokoji. "No jistě" a obratným chvatem ji přesídlil na postel. "Počkej, počkej, takhle jsem to nemyslela." snažila se vymanit z jeho náručí. "A proč ne?" škemral. "Tak jo, ale až někdy příště, jo? Víš, že už máme šuplík prázdnej. V noci jsme to všechno aplikovali" "Skočím do drogerky" "Ty jsi nadrženej jak polární badatel" usmívá se Jenny a utíká mu z náručí i pokoje.

"Mohly bychom udělat oběd." říkala Vicky právě ve chvíli, kdy Jenny vstupovala do jídelny. "To je super nápad. … Ale kde je Les a Nit?" "Nit se nějak zamotala hlava, tak jsem ji poslala, aby si šla lehnout a Les šla na záchod … a jelikož tam nebyla už asi týden, tak to tak hned nebude."

***



Poznámky k tomuto příspěvku
Martin (Stálý,Redaktor) - 12.9.2002 > Dokážeš se koukám dobře vcítit do toho, co se tam děje, to se mi líbilo. Z druhé stránky, čekal bych, že tam během textu nebo na začátku nějak popíšeš prostředí, kde se děj odehrává a pak ty osoby, které tam vystupují, místo třeba "Půjdeš ven?"řekla Les. by šlo třeba říci "Půjdeš ven?"podívala se na něj nejistě Les a strkala si své zamaštěné dlouhé vlasy nervózně do pusy."...prostě aby si člověk vybudoval představu, jak Les asi vypadá a tak...jinak dobrý
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 12.9.2002 > Rád bych přidal i svou trošku do mlýna, ale je to tak dlouhý, tak dlouhý a mě se očka klíží a monitor blikotá...
<reagovat 
vrtusík (Občasný) - 15.10.2002 > Neni náhodou nahoře na stránce Vašeho prostoru napsáno " Zachovávejte prosím základy slušnosti a pravidlo jednoho příspěvku od jednoho autora za den."??
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter