miroslawek (Občasný) - 28.4.2009 > Evadela> To je vidět, že si píšeš básničky, jak tě napadnou, stejně jako pětileté dítě spontánně a svobodně kreslí. Výsledek je zatím obdobný.
Básně se však rovněž nepíšou podle příruček, v "odborné literatuře" jsou popsány zákonitosti a jevy dané přímo jazykem či literární konvencí. Až v tom samotném způsobu, jak s tím vším naložíš, spočívá samotná umělecká práce. Výsledkem tvorby by měl být vznik něčeho nového. Ono něco nového nevzniká ve vzduchoprázdnu, ale na výsledcích práce autorových předchůdců. Proto je znalost, poznání tak důležité. Můžu ti tu vypsat roční seznamy četby Wolkera či Ortena a budeš se moc divit.
Očekávám, resp. rád bych očekával alespoň poctivé řemeslo, které je bez ohledu na zvolené techniky vždycky nutná... i když rozhodně ne postačující. Nebo chceš tvrdit, že takový Michelangelo jednoho dne jen tak vstal a geniálně osvícen mocně flusnul v Sixtinské kapli na strop a bylo to? Nebo obdařen supermaním zrakem vysoustružil z kamenného kvádru sochu Davida? Zřejmě to bylo jinak a dlouhá léta se učil malířskému i sochařskému řemeslu, než zcela po svém spáchal svá jedinečná díla.
"Podle mě báseň by měla přenést pocit nebo zážitek elegantním způsobem na toho kdo to čte...a pokud je tam střídavý rým nebo nepravidelný to už přece není tak důležité" Když si odmyslím jisté neobratnosti ve tvé formulace, máš ve svém tvrzení víceméně pravdu, otázka ovšem je, jak toto splňuje tvůj text. Dovolím si tvrdit, že nijak.... a nejen tvrdit, na rozdíl od tebe bych to uměl doložit. Jak se asi dosahuje ona elegance? Jak získává text schopnost přenášet emoce, prožitky?
