|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
ne mocní I když mi bylo jedenáct,
začala jsem vitráže malovat
a svítilo mi jasně slunce do očí
pršelo někdy nečekaně
moje vyvýšené křeslo je měkké
že vstávání neskutečným stalo se
pak z barevných vitráží vyrostla se ohrada
kdokoliv bude chtít vejít
střepy si v sobě odnese
nevezmu na sebe kůži odloženou
v obličeji modrá žlutá červená
jen toho chci znovu zavolat
kdo zná můj sladký medikament
ať vstoupí
bude litovat?
ne mocní II
svlečené sádrové odlitky z mých kostí
zavěsím na zdi v mém pokoji
vyroste na nich hřejivá duha
infúze dlouze sládne, když se postím
studený skalpel blíží se k mým nohám
nic netrávím a noří se bezuchá jehla
kam mě zlá propustka zavede?
vždyť jen ve zdejších peřinách
jak vím, pestřejší růže květem se rozvoní
|
|
|
