Ručičky jejích hodinek běžely přesně.

Přišla včas.

Jen vánek jejího parfému se o vteřinku opožďoval.

V jejích uších prolétl jeho horoucí dech.

Čtyři jiskřivé oči se setkaly.

Ten pohled jí prosvištěl celým tělem.

Ani nevěděla jak se jeho rty dotkly

jejích rudě dychtících úst.

Ten polibek byl nekonečný jako samotný vesmír.

Náhle byli spolu unášeni na mořských vlnách.

Cítila jeho prsty, jak se jako mrštní hadi ovíjejí

kolem jejích nedočkavých ňader.

Oba si vychutnávali ty okamžiky

a v uších jim zněla krásná milostná symfonie.

Zemská přitažlivost způsobila,

že se jeho ruka přiblížila až k jejímu hnízdečku lásky.

Hořela touhou a ani jeho mužství nezůstalo chladné.

V tom žáru se společně propadali do pekel

a přitom se cítili jako v nebi...