Losos nacpaný do protržené bagety dusí se.

Plátky nepomůžou.

Barva očí je náhle barvou země.

Chladu.

A losos? Jeho kousky

zmítají se nad ránem.

Nad ránou.

Usměj se.

A rozdrobená ulice?

A šum větví?

Kde je najednou řeka?

Kde skály? Kde oceán?

Divím se.

Své přítomnosti zde.

Má žena.

Má dcera zpívá.

JoHanka vrátila mě k sobě.

Nad sopkami plachtím.

Zatím?

Ne.