Ty nepřijdeš

Tu jistotu

Že jsi stonásobně utoulaná

Že navlékáš své tělo na hroty skal

Raději

Než přicházíš

Že stonásobně raději

Zadržíš dech právě jen

Na cestu tam

A pak se ohlédneš

Jako bys přeci jen

Snesla pomoc ode mě

Přestože ti to kdykoli dřív

Připadalo absurdní

A já si do konce života

Budu myslet

Že ses usmála

Než si vdechla vodu poprvé

Tu jistotu

Že nepřijdeš

Předstírám

Protože

Až nepřijdeš

Nebudu muset tu prázdnotu

Tolik zkoumat