Báseń č. 30
Smutek skočil do jícnu sopky.
Bolest světem harcuje na houpacím koni.
Soužení trápí revma.
Není magie.
Nejsou samozvanci o nocích bezměsíčních.
Smutek lepí sáčky ve vězení.
Bolest terorizuje vlaštovky.
Soužení panáčkuje mezi zajíci.
Není čar a moci.
Nejsou troufalci bez iluzí hrající na harmoniku mezi opilými kobrami.
Smutek s mumiemi po písečných dunách serfuje.
Bolest na domorodcích agresivně zkouší nové viry Štěstěny.
Soužení hladoví nedobrovolně v kuchyní.
Není kouzel a diktatur.
Nejsou i jsou připoutanci bez představ
se sekerou a biblí v ruce
mezi Gaiou a hvězdami.
Smutek,bolest a soužení
bodují na světě vždy a všude,
i když sami se nikdy osobně nepředstavily. |