Chtěl jsem ti to dávno říct a ne až ve chvíli, kdy

jsem vyšel z domu, že jsem ho našel že jsem ho viděl v knize víš tam v té

galerii Ve Smečkách, v návštěvní knize města Harar

Ty potíže jsem měl dávno před tebou (už i tu noc kdy jsme

společně snili o Španělsku nebo alespoň o Dobřanech)

a i tehdy kdy se náš dávný přítel Antonio Parente opil tak, že mu spadla hlava

na stůl a pak vzdychl : Impaccio con Nina! a nikdo ani ty, Nino, jsme tomu nerozuměli

Chtěl jsem ti to říct už dávno, jo, třeba tehdy když jsme na chalupě poslouchali radio Lingua España, chrčelo, pamatuješ došel cukr do kafe a tys řekla že bez cukru to pít nebudeš jenže

ty potíže jsem měl už dávno před tím než jsi mluvila o té popravě, víš o té popravě

v den mých třicátýchsedmých narozenin  řeklas prostě : Z Marseille do Hararu je to přes moře a já pokrčil rameny, Nino, protože když se někdo ztratí, není to jen tak, a já nevím, co

bych dělal kdyby ses ztratila někde mezi Hararem a Ogadenskou pouští                      snad bych

tě musel jít hledat, Nino…

Když ses svlékla a já nevěděl honem kam s rukama uvědomoval jsem si jen sytou vůni

třezalky, tys byla nahá a čekalas a já jsem ti chtěl říct že tě tam zítra vezmu ale pak jsem si

uvědomil že vlastně zítra jedeš k rodičům nebo na jaro do vídně a já tu musím Nino zůstat protože k vám na sever se prý nesmí

tak jsem tu zůstal tys odjela odpoledním autobusem jakoby nic

A já šel do té galerie sám, abych našel znovu a znovu jeho podpis v návštěvní knize

města Harar, a abych ti o tom, Nino, třeba někdy řekl.