Marcelíno, v autě na parkovišti a dvakrát je dost

snažíme se trochu                                prospat

Marcelíno

Lodě se přijíždějí do přístavu potopit

to město Maersk - nebuď smutná - existuje

Jeremiáš je až po bradu ve sračkách

Ani my nechodíme po rovných mostech

Marcelíno nechtělas brečet a pod stolem proplést nohy

že prej v Nuslích začne dneska večer sněžit

malá, jak je ti…

zastávka U Nováků pouze na znamení stop - strop

dávám znamení jako blázen haló mávám na letadla

Marcelíno ještě ještě                            ještě

je můj knokaut

Když na parkovišti na dálnici stoletá voda ve tvejch očích s

hnědou skvrnou uprostřed

chovej ji nanej hajej dadej ach a pohádky nedej se nedej                        víš

Tristium Vindobona všech emergency exit, nedej mě, nedej     když

kreslím do zpětných zrcátek

já                                                                                                       a nebo jiná

                                                                                                          A nebo pravá

Marcelíno pozpátku onílecraM

obě pravé

prsty na klapky a hraj! Klepe              mi nehtem        učitelka klavíru             doby!doby!

počítám :

Ivane! Romane! Marcelo! a z podoby je sakra málo

Die Verleitung a ani mi nechodíme

po rovných mostech přece!

Marcelo

Ale třeba ještě zítra…