Hej

zavrzlé dveře do kouře

kytara v rohu – pomalý zpěv

že prej přijde

že tu bude, říkala a tak divně koukala

ve vočích smích

že, když se usměje

a pokejvá hlavou

bude dobře

svážeme své ruce v propletenci lásky

bude nám dobře

vážně…přece bych nelhal

barová stolička, co zarazí ti třísku

víš kam

bezzubé pití, které netiší, nebouří

které nechutná

Cítíš to?

neptej se tak hloupě, víš co

když víš že bude dobře, víš všechno

už jenom, ti chybí vousy a prej, že i dědečkovský bačkůrky

a budeš

víš kde

a já se o tebe budu starat, takhle mi to slibovala

nechal jsem se zarůst

a koupil i důchodky

dostal jsem, dokonce i umělé zuby a skleničku k nim dali taky

a ona

Ona

ale nepřišla…

prej že už jsem velkej kluk

že se musí starat…o jiný…o potřebný

a to já nejsem