Ta čtvrtá
Cheopsova pyramida zpívá
tiše,tak tiše.
že pouze hvězdy slyší ty tóny
laskavé i smutné zároveň.
Labyrint bilé magie,
torzo příkazů a zákazů.
,,Ženo,
co pro tě muž znamená?
Ztratila jsi řeč?
Mám se tedy zeptat muže či Boha?"¨
Výskají holky,
výskají radostně,
výskají a smějí se.
Temnota zraje, tak jako hnijí jablka,
tak jako touha člověka po genocidě
otrávila lidskost a přirozenost v plynové komoře.
Labyrint černé magie,
náhrobek příkazů a zákazů.
Ženo,tvé jméno je Adam!
A ty,muži,zase neseš jméno
Neřest,Nestoudnost,Nenasytnost!
Černá magie,
bílá magie-
Smrt přinese.
Chlouba národa v zájmenu Ten skrývá krvelačného vraha,
který pojal za manželku Zášť,Zákeřnost,Zrůdnost.
Bigamie dle Božské komedie.
Bílá magie,
černá magie-
rána se nedožije.
Stín útočištěm je pro volavku popelavou.
Sex milováním je pouze pro Zlatovlásky a Šípkové Růženky.
Mnich mnichem je pro sebe,
tudíž kněz bratrem i sestrou je pro lidi,
ne ženou a mužem pro Božskou rodinu,
takže pranýř je pranýřem pro hloupost a lež.
Výskají holky,
výskají radostně,
výskají a smějí se.
Dlouhé nehty,
zahnuté drápy,
babička blouznivá,
Babice Poblouznivka.
Závislost a zlu a krvi stoupá,
jak klesá nezávislost dobra na lidskosti.
,,Jak dlouho se chceš dívat na to drama,"
ptá se Cyrano.
..Dokud..."
odpovídá ta,
co odpovědi nezná.
Hledání čaromocných perspektiv,
energie kosmická a opilý tance jasmínu s jeřabinami,
svatořečení naděje a nanebevzetí čarosnění.
Na stříbrném podnose si muž sám sobě
servíruje obranné mimikry!
Bigamie snu,naděje a víry.
Výskají holky,
výskají radostně,
výskají a smějí se.
A přece růže voní.
A přece Julie miluje nevěrného Romea.
A přece Eurydika na novém létajícím stroji
překročila bariéru času.
A přece jasmín s hvězdami naslouchá
laskavé písni Cheopsovy pyramidy.
Černá magie,
bílá magie,
ochraňuj ženu tak,
aby za čas muže sesadila z jeho vladařského trůnu.
Potom ta,
co odpovědi nezná,
Cyranovi odpoví. |