Jako by...

Jako by všechno bylo málo,

jako by den ještě neměl skončit,

kde je to TO, co by za to stálo

                  ? ? ?

       . . .a dřív než se vítáš,

        už musíš se loučit  ...

                                                                                                                              tak tedy...

                                                                                                                                                     Tvůj azyl ,... bezpečí v hrobě,

                                                                                                                                                      zašlý pruh potu na límci,

                                                                                                                                                      jak tiše blízcí, ač zády sobě

                                                                                                                                                      protínáme se

                                                                                                                                                      dva cizinci.

(Podzim se vkrádá do rytmu myšlenek,

kat zkouší ostří širočiny,

okruží svezlo se s povzdechem na špalek

do ticha žalují

 němé činy.)