Lin Sien Ti (Občasný)

Překlad je fajn, obsahově je text zavádějící, spíše komický , než věcně chápající. U samotného autora je vidět, že mu "buddhismus" prostě vadil, takže jakápak věcná polemika. Je to podobně jako u nejmenovaného zdejšího "křesťana", který se snaží spíš zesměšňovat, co nechápe, než se vzdělat v tom, s čím vede polemiku. Autora článku jak vidno zajímali viditelně vnější stránky a drby (říká se). Pokud by buddhismus měl být považován za učení barbarský národů, pak by za ně musel být považována třeba taková Indie Véd a Upanišád, což vyznívá dost legračně. Všichni, kdo mají základní povědomí ohledně buddhismu ví, že "Buddhovi nikdy nikdo nesloužil", on sám nikdy po nikom nechtěl, aby ho uctíval a vše co si někteří lidé sami později o něm obřadně "zdůvodnily" bylo u takovýchto dáno úrovní jejich mysli a náhledu na Buddhovo učení, a jejich vlastním převědčením, nikoli samotnou naukou. Dodnes jsou různé úrovně - někdo chce požehnání skrze šál kolem krku, někdo chápe, že důležitější je sama Budhova nauka. V tom je rozdílnost mysli u lidí všude. Buddha po svém "probuzení" předával nauky (ne své ostatky) těm, kdo prostě měli zájem jít cestou k vysvobození ze světa plného utrpení. Nejde tedy o žádné "vnější náboženství",  a pokud byly v nižších stupních Théravády uznávány později sochy Buddhy, tak ne k jejich uctívání, ale podobně jako v křesťanství jako symbol "duchovního stavu", v tomto případě stavu, který překračuje smrtelnost světa. Ohledně stravy se ví, že Buddha sám se vzdal při své duchovní cestě askeze a pochopil že střední, vyvážená cesta vede k cíli, nikoli umrtvování těla. Jinak je v textu cítit spíš samolibost a poklonkování autora textu, viz.Poníženě jsem si myslel, že Vaše nejosvícenější kulturní i bojovné císařské Veličenstvo za poslední tisíce a stovky let nemělo sobě rovného, pokud jde o mohutnost ducha či o vynikající udatnost. Nejdřív, když jste nastoupil na trůn, nepovoloval jste, aby se lidé dávali na dráhu buddhistických či taoistických mnichů a rovněž jste nedovoloval výstavbu nových klášterů. Stále jsem si myslel, že Kao-cuovy záměry budou bezpochyby dovedeny do konce Vašima rukama. Ale i kdyby nebyly, cožpak je možno naopak dovolit, aby se situace zcela obrátila a ještě přispět k rozkvětu oněch učení?  

Relikvie Buddhových kostí je spojena hlavně s náhledem již zmíněné Théravády, že i v tom, co zůstane po "osvíceném", který uskutečnil poznání prázdnoty jsou "stopy a aspekt moudrosti" v tom, co ještě zůstalo na úrovni těla. V Buddhově nauce, ani v podějších navazujících textech nic o klanění se tělu a jeho ostatkům není, ve všem (tedy i v tělesném projevu), je viděna úroveň moudrosti "toho, co překračuje veškeré pomyšlení", stavu "za", čehož esencí je plodivá prázdnota, matka všech věcí. Mezi ní a absolutnem Jedinosti není rozdílu. Je tudíž naprostá hloupost si myslet, že by se v "buddhismu" uctívalo samo tělo či "samy ostatky", ať kohokoliv. Jsou to jen projevy, stopy, stejně jako myšlenky. Důležité je pouze to, co člověka sám na cestě k poznání realizuje. Nač by to také bylo, když základním náhledem je "neexistence stálé tělesné či psychické neměnné podstaty" ve smyslu stálé věci a to, že matkou zrodu bytostí je shluk jejich karmických příčin z lůna prázdnoty. U autora článku je až komické, jak haní učení buddhismu ve prospěch nezřetelné a neurčité "přízně osudu", a velmi určité a jasné přízně svého Nebeského panovníka a vládce. Jistě, že buddhismus byl nebezpečím, protože rozhodně takovéto světské vnější uctívání moci nepodporoval.

Ohledně lámání kostí a řezání si masa z těla  - hmm, to bych rád viděl, kde se takhle pomýleně v rámci buddhistické sanghy chovali. Pokud tomu někde přece v dávné minulosti bylo, je to naprosté nepochopení Buddhova učení. Rozhodně to patří k minoritním excesům a nemá to žádnou oporu v Buddhově nauce. Nejlepší je, jak byl Buddha barbarského původu - v tom je zas vidět ta panovačnost tehdejších Číňanů. Kdepak nějaká Indie. Všichni za jejich hranicí byli v podstatě barbary, pokud jim ve válce neukázali, že jsou schopni se s nimi měřit.  Inu Podnebesí.