Báseň č.9
V kruhu osa nevědomých hříchů.
V srdci ponorka ctnosti.
V očích 0 energie lásky.
Zákony Gai praví:
Zavraždíš-li strom,
zabiješ sám sebe v životě příštím.
Přejdeš-li na červenou heřmánkové pole,
tvůj druh zkříží ruce své v boji se Smrtí.
V kruhu pěticípá hvězda vědomých hříchů.
V srdci rakety radosti.
V očích pyramida šílenství.
Zákony Vesmíru praví:
Ve snech fantazii bičuješ nesplněnými sliby,
své představy a iluze za to opíjíš vírou do němoty.
V kruhu čtverec přátelství.
V srdci počítač hnusu.
V očích semafor zoufalství.
Zákony duší praví:
Tvá minulost tě soudí za kdyby,
za popel a slzy ryby a Hvězdy,
za kříže a kurníky pro děti a legendy!
V kruhu elipsa touhy.
V srdci vor naděje.
V očích pero a tvář.
Zákony dobra a tepla praví:
Upřimností pohostíš žebráka,
lží bohatce bez přístřeší,
pravdou vodu a čas.
Tak vyber si,
která spravedlnost ohlídá tvé kroky a činy v přítomnosti,
ale rozsoudí je v budoucnosti.
Báseň č. 24
Plamen a kašel.
LIdstvo po celé věky tápe a bloudí prastarými kronikami
a letopisy,takže samo sebe odsuzuje k věčnému zatracení
do tenat qasarů.
/Nechť hlavy mocí pomazané s trnovou korunou kol krku
odějí poslední z nejposlednějších do rouch zlatých
a modrých/.
Plamen a mor.
Lidstvo po celé věky tápe a bloudí prastarými kronikami
a letopisy,takže samo sebe odsuzuje k věčné nudě
do tenat času.
/Nechť hlavy moudrostí pomazané s trnovou korunou na srdci
prostřou posledním z nejposledněších k večeři
na poli heřmánkovém/.
Plamen a rákos.
Lidstvo po celé věky tápe a bloudí prastarými kronikami
a letopisy,takže samo sebe odsuzuje k věčnému osvícení
do tenat lásky.
/ Nechť hlavy moudrostí pomazané s trnovou korunou na duši
posledním z nejposlednějších v chrámu zeleném řeknou:
,,Ne slepice a vejce,
nýbrž žena a energie v kruhu ve čtverci stvořily
Myšlenku!"/
Báseň č.10
Ze světa stříbrných borovic,
do světa mrtvých ptačích očí.
Zasaď hůl,
pokřti syna,
hříchem podepři uschlou jabloň.
/Zemřeš/.
Ze světa stříbrných borovic,
do světa mrtvých jezer a řek.
Zasaď slib,
pokčři dceru,
neposkvrněným početím podepři uvadlou růži.
/Zemřeš/.
Ze světa stříbrných borovic,
so světa mrtvých samot.
Zasaď hrůzu,
pokřti matku,
slzami podepři uschlou lísku.
/Zemřeš/.
Ze světa stříbrných borovic,
do světa mrtvých milenců a knih.
Zasaď hrozbu,
pokřti otce,
vzpomínkami podepři studnu.
/Zemřeš/.
Ze světa stříbrných borovic,
do světa mrtvých šlépějí a hvězd.
Zasaď meč,
pokřti bratra,
hamižností podepři plevel.
/Zemřeš/.
Ze světa stříbrných borovic,
do světa mrtvých dogmat.
Zasaď notu,
pořti sestru,
dlaní podepři lilii.
/Obžiješ/.
Borovice stříbrná, ve tvém stínu ochranném do těla lidského
vstoupí každá čistá duše,
aby zhmotněno v činech bylo jen dobro.
Cyklus o Zemi
Země a kříž 2002
|