Tajemný muž

 

Oči bloudí po všech koutech,

připadám si jako v poutech

a můj pohled blažený

jeho výraz kamenný

vůbec nezměnil,

ani netesknil.

 

Jen dál se smál

a v rohu stál

s tím svým temným pohledem,

to my smíšci nesvedem.

 

Modrý stín se šíří krajinou

a hledá - jen tu jedinou,

avšak já stojím v pozadí.

Že zranil mě mi nevadí,

jsou to jenom silná slova,

pod schránkou je smutek schován.

 

Občas dolů skápne slza.

Co tu hledáš? Holka. Drzá.

Jak krutý jsi pane můj!

Chtěl si býti jenom svůj?

 

Ale hluboko v tvé duši,

ještě trocha lásky buší.

Ale ne pro mě.

Naděje má skrytá v tobě,

utekla ti s životem,

jseš jak žebrák za plotem.

I žebrák je na tom líp,

pane vždyť Vám chybí cit.