Za dlouhých chladných večerů;

v čase, kdy zima převezme zas vládu.

Nad krajem vznese se houf černých havranů.

A zvěř se stáhne lidem blíž k domovům.

V té chladné době by tvora nevyhnal ven.

Období pastvy lidského dobrodiní.

Kočky, kocouři a pár hladových fen.

Čekají před dveřmi na své nakrmení.

Až přijdou k vám, nešetřte laskavostí.

Dejte jim vše co budou chtít.

A to ať se stane vaší velkou ctností!

Pak možná i mlha obrátí směr..

(***)

Nastal čas zimy a dlouhých nocí,

co za jasné oblohy ti pohladí líci,

mrazem tak ledovým, že budeš rád,

až bude jaro zas kralovat.

A mračna se stahují a přec bouřka není,

Obloha tmavá i za bílého dne.

Vysoko nesou se poslové zimy:

Králové bez koruny-důstojní havrani.

Ty mocná zimo!Co přetváříš krajinu.

Jak malíř štětcem nám formuješ obraz,

kde život umrtvíš, tam omládne nový.

Božská metamorfózo! Šlehej mé tváře.

                                      /Zima;2006/