|
I.
Zastříhal ušima vlastně parožím
Prasknutí větévky svým dechem proložil
Asi klepal na všechna srdce
Teď stojí tam němý a sevřený
Sípal zlomeným dýcháním
Jen tak hlavu si položit na jeho tepání
Takhle nemyslíš takhle neříkáš
I on křičí je jak na jehlách
Kdo by ho dohonil
Teď když nebudí strach?
Však vsakuje se fotosyntéza a
Slunečnice
Pevně se ustrojil
Jak se srna ohýbá v boku
Hrdě se dívá na dvě puklá semena
Stařec v dítě
Děcko v stárnutí
Jaká to proměna
Štětcem vrásku udělá
Jak to burcuje
Padáš na bosá kolena
A blesky se blyští a ostří hněv
Palcování po nahých umytých zádech
Není v naší moci není
Vlahá noci v bláznivých krocích
Co přešlapuješ nad mým snem
Tebe prosím ať se zmocním
Mokrého a umdlévajícího srdce
Na zámek
Kopyty jelena prosím
Ať uhání za větrem
S holýma rukama přijde
A co řekne
A ve mně hoří krev
Abych se schovával za stromy
a nikdy nedopověděl
že chci jíst a že chci pít
ze živých kmitajících těl
II.
To že chci se nasytit z tebe
A pokropit žal
Jen když se brečí
Zapomíná se na to žes kdy žaloval
Na moje nohy na krůtí frňák
Dobíjí si kupón obléká se patlá se krémem
Vypíná ze zásuvky odtrhuje mne
Nikdy nebude mít v sobě
Vlákno mého fluida rákos mého nitra
Zas do oblak do pekla se prodá
Hopsa hejsa
Tak jen čti jen čti
Upři oči k zářivkám
Konečně vypínám
Svoje mozky svoje nejistoty ruce na palandu
Pokládám
Tebe v myšlenkách
Nevědomě ovládám
Kluše běží mílovými kroky
Značky v mžiku pochopí
Tebe za rukáv uchopí
Nikdy nepřesvědčí
Abys přišla bez tajností
Já vím ach takový jiný bláhový svět
Umřu zda-li se mi nepodaří vrátit zpět
Vytočené číslo
Stočené pohledy do kašny plné penízků
A těch strachů
V
Tolikrát se řady slz pokusily narovnat
Tolikrát se snažím své city urovnat
Do šálků a do dóziček
Pečlivě z nich stírat prach
A ve své hlavě luxovat
Padá znovu padá a modlí se
Ty tak krásná ve své komůrce
Jen přepadlo tu něco
Co brání vyslovit se
Že by jelen nedošel
Špatný posel
Tak nemohu se
Nemohu tě
Vlastně ani sebe
To je nemožné
| 
