Nádherná samoto,
ty, která mě naplníš štěstím,
uklidníš rozbouřenou mysl,
léčíš nesmyslná přání.

V tichu plného času,
sám,
slyším tlukot spokojeného srdce,
odnímající veškerou bolest lidské touhy.

Snímáš ze mě viny,
jichž jsem se dopustil,
jsi mým nejlepším přítelem.

Opájíš mě svou svobodou,
možností být sebou bez posměchu,
nést odpovědnost sám za sebe,
prožívat okamžiky jedinečnosti...

Nádherná samoto,
jak rád tě vidím.
V království mého svobodného srdce
budeš vždy vítaná.