Kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez dlouho váhal, zda prodat práva na zfilmování svého slavného románu Láska za časů cholery. Více než dvacet let po sepsání  byla kniha nakonce přece jen zfilmována britským režisérem Mikem Newellem. Výsledek je bohužel dosti rozpačitý.

Příběh začíná na konci 19. století. Mladíček Florentino Ariza se na první pohled zamiluje do dcery obchodníka s mezky Ferminy Dazové. Dívka nejdříve jeho lásku opětuje, pak se ale pod vlivem otce raději provdá za uznávaného lékaře Juvenala Urbina. Zhrzený Florentino se rozhoduje, že na svou životní lásku počká. Vystřídá mnoho milenek, v jejichž náručí nachází chvilkové zapomnění, ale citově zůstává stále věrný té jediné… Po dlouhých padesáti letech, kdy její manžel zemře, se Florentino odhodlá vyznat sedmdesátileté Fermině znovu lásku, a oba lidé se na konec života konečně spojí dohromady.

Původní příběh je opravdu velmi silný a nesentimentální. Ale ve filmové verzi z jeho síly mnoho nezbylo – chvílemi připomene jihoamerické telenovely, jindy působí příliš strojeně. Chvíle, kdy hrdinové říkají „čekal jsem na tebe padesát let“ nebo „jsi má láska až za hrob“ bohužel nevyzní přesvědčivě, spíše komicky.

Svůj podíl na tom mají i dosti špatně odvedené masky, kterými jsou herci v průběhu filmu upravováni – ženské hrdinky tu nezřídka mívají šedé vlasy a k nim dívčí tvář bez vrásek. Nestejnoměrné stárnutí hrdinů pak vyvolává  problém s orientací v čase, kdy netušíme, v kterém okamžiku z oněch padesáti let se vlastně nacházíme (Florentino v jedné chvíli výrazně zestárne, ale jeho maminka vypadá stejně a Fermina je stále téměř dívčí atd.). Až v úplném závěru věříme Florentinovi jeho stáří a unavenost (ne tak ovšem Fermině).

Většina hlavních rolí byla obsazena herci španělského či jihoamerického původu, Ferminu hraje Italka Giovanna Mezioggiorno a doktora Urbina Benjamin Bratt, Američan s indiánskými předky. Všichni herci tu ovšem mluví anglicky se španělským přízvukem, což dodává filmu další rys nepřesvědčivosti..

Mladého romantického Florentina hraje Unax Ugalde -  působí dychtivě a zamilovaně, na druhou stranu nepřehlédnutelné vrásky kolem očí dávají jasně najevo, že už není tak úplně mladičký, a není proto jasné, proč byl pro roli zvolen právě on. Javier Bardem, který Florentina přebírá v dospělém věku, pak bohužel svou roli příliš nezvládl. Jeho velikou lásku k Fermině, na která čeká celý život, mu příliš nevěříme, a v některých okamžicích působí jeho hrdina spíše uboze až trapně než tragicky. Giovanna Mezioggorno zanechává podstatně lepší dojem, má zvláštní půvab, který dává trochu pochopit, proč ji někdo dokáže platonicky milovat desítky let. Zajímaví jsou někteří herci ve vedlejších rolích – zajmáno Fernanda Montenegro coby Florentinova matka a Catalina Sandino Moreno jako Ferminina rozpustilá kamarádka, špatně si nevede ani Bratt. Oproti tomu otec Ferminy John Leguizame, věkově příliš neodpovídající Mezioggornové, působí jako karikatura vzteklouna kombinovaného s mušketýrem.

Ve filmu najdeme několik silných okamžiků, kdy lásce mezi hrdiny věříme. Úchvatné jsou také záběry na řeku či džungli, v jejichž blízkosti se děj odehrává. Celkový dojem je ale síše zklamáním. Filmaři si tentokrát vzali příliš velké sousto.