Noc sílí, koně dne
umírají v běhu.
Jdu v jejich stopách
k břehům...

Jdu v jejich stopách
k břehům,
kde vodu život pění.
S nadějí, že změním

náš společný strach.

Zvonky na dveřích,
od mojeho k tvému,
tisknou prsty tmy,
byť voní po parfému,

jsou jenom zapoměním.
S nožem na saténu
krve - obyčejná smrt.

Obyčejná smrt
slunce v krách.