|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |  Janele z Liků (Občasný) - 11.1.2008 > danuwaanalihi> Já se vracím, mě proces narůstání a chrlení děsí, jsem dětinská, všímám si titěrných detailů a jimi se těším v normálním životě, viděla jsem nedávno dědu s kočárkem, vezl psa s omotanou tlapkou, měl strach, aby si hafan nezlámal ještě druhou. Určitě byli stejný ročník.-).Naše teta má přesně takového psa jako ta stařenka na fotce, jednou ho vykoupala a od té doby je olýsalej, vypadaná místa. Můj otec měl kdysi psa Štěka, jednou ho nechali babičce na hlídání a fouska přejela tramvaj. K nám na zahradu chodil krást ovoce husky se zlámanou nohou, jednou taťka griloval a ten pes se vřítil samým hladem přímo do ohniště...Na psí ošklivce s předkusem máme s otcem slabost, podle mě byl v minulém životě vlčák.-).Paní, která nám dává zavařeniny za oblečení pro děti má tři psy, jeden je hluchej, druhej slepej, spí v kotelně, zaprášení a bez tvaru...a třetí se jmenuje Vlček a když mu řekneš, ať dělá, že je mrtvej, tak to dělá tak věrohodně, že začínáš mít o něj strach...Já si už se psy užila, panečku, když mi zdejchl jeden, který se mnou bydlel na privátě a byl majitelky...ten pes si ze mě dělal srandu, honil mě přes pole, sídliště, až ta potvora nakonec pokorně a vylítaně čekala před vchodem---Psice, o které je jedna z mých básní, vypadala hodně podobně, jen se pak ke stáru zvrtla její linie, holt vesnická strava a zasloužilá matka...
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
