|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Cesta smrti
Přes mou tvář přeletěl temný stín.
Na mé tělo oděné černým suknem
dopadají stovky kopretin.
Spatřila jsem tělo své,
drobnými kvítky poseté,
bezvládně ležet na světle měsíčním,
jenž vystaveno na odiv je očím kajícným.
Však mysl má mrtvá není,
proto vidím samu sebe procházet branou zapomnění.
Do mého srdce vplouvá pocit naplnění
z myšlenkového rozednění.
Ten záblesk štěstí však náhle pominul
a vystřídal jej zmatek citů
vedoucích k největšímu z labyrintů
… k cestě smrti!
|
|
|
