Když zhasíná svíčka

i mně těžknou víčka

v myšlenkách cítím

kus Tvého já.

Ten pocit mě svírá

vše přestávám vnímat

ať dělám, co dělám,

stále všude Tě hledám,

ve snu všechno jde líp

tak, proč nezačít snít.

RF:

Ta síla je v nás

pojď zastavit čas

v té řece vášní

a nesčetných krás

zkus v očích mých číst

tu touhu a cit

chce to jen doufat, cítit a snít

a nezkoušet říct si

že může být líp.

Pak šíji mou líbáš

vždy horký dech míváš

svým tělem mě svíráš

v obětí.

Však každý sen končí

i s tímhle se loučím

jen zbytek dotyků Tvých,

drží mi na rtech mých smích

a mé srdce říká

že dál nechce bít.

RF:

Ta síla je v nás

pojď zastavit čas...