Čtení v kavárně Muzea Karlova mostu

 

Čtvrtek 29. listopadu 2007

19.00 hodin

 

 

Letošní nositelé Ceny Jiřího Ortena

 

 

Petra Hůlová

Umělohmotný třípokoj

 

Jonáš Hájek

Suť 

 

Úvodní slovo Libuše Bělunková a Pavel Kosatík

Akordeon Jana Bezpalcová

 

 

 

 

Křížovnické nám. 3

Praha 1 – Staré Město

 

 

Umělohmotný třípokoj Petry Hůlové (1976) je prózou v českých poměrech netradiční: v popředí autorčiny pozornosti nestojí ani hlavní hrdinka, třicetiletá luxusní prostitutka, ani její příběh, jenž ostatně skoro absentuje. Tím, hlavním, oč jde, je jazyk, který autorka pro tuto knihu vytvořila, nechala se jím od začátku do konce vést a jehož pomocí vytvořila podivuhodný obraz doby. Je zde vylíčen svět, ve kterém sex a erotika vyplňují v podstatě celý duševní obzor lidí, pohánějí jejich slova i činy, ať už si to tito lidé uvědomují nebo ne. Co je zvláštní: to erotično jako by však už nemělo svůj prapůvodní, osvobozující a kreativní smysl – daleko spíš člověka zradilo a zajalo v pasti stereotypů. Smysl se vytratil, nahrazen rituálním opakováním, nápodobou a iluzivní hrou, v níž nikdo a nic nejsou opravdové a kde se nikdo ničeho více než opravdovosti nebojí. Tomuto světu totální, protože navíc nevědomé nesvobody se lze divit, nebo, snad lépe, smát – a právě toto druhé autorka prostřednictvím svého vynalézavého jazyka, plného novotvarů, činí. Dráždivé a krouživé brebentění hlavní hrdinky postupně odkrývá přesné autorčiny otázky, týkající se identity člověka dnešní doby.

 

Pavel Kosatík

 

 

Sbírka debutujícího Jonáše Hájka (1984) Suť, zahrnující práce z let 2003–2006, je v současném básnickém kontextu výjimečná soustředěnou básnickou prací a neokázalou sebeironií. Formální bravura, s níž básník zkoumá možnosti interpretace všedních záběrů (jízda autem, předsíň, bezdomovec, výřezy krajiny), neohromuje, neživí sama sebe, naráží vědomě na své hranice. Autor se soustřeďuje na matoucí spojení vjemů, obrazů a slov, ukazuje praskliny v hladkém povrchu – věcí i veršů. Čtyři desítky tvarově pevných básní s dynamickým vnitřním prostorem jsou zároveň přiznaným příběhem plachého, nedůvěřivého básníka, který se cítí být neustále na počátku své pozorovatelské výpravy.

 

Libuše Bělunková