Dvě/4

                                                               2/4

Polibek na čelo

Ve vzácných průnicích množin

tě tiše následuji

protože – změna města –

se v noční Praze nevyznám.

Zbývá najít poslední otevřený podnik

a koupit v něm víno,

aby bylo za co přespat

aby bylo co ukázat ve dveřích.

Pak dostat polibek na čelo

a na lístek z koncertu o tom napsat báseň.

Že se tu choulíme,

zatímco na Brno padají první z bílých parašutistů.

. . .

Nechtěná setkání

V tom krátkém pohledu očí

bylo řečeno vše, na co nemáme odvahu.

Jedu domů noční linkou

a vidím tvoji tvář

a ty vidíš moji

a nechceme, aby zmizely.

Myslím, že mi to dáš písemně.

říjen/listopad 2007