Parohy

Minutová groteska

-         S kým to mluvíš, dcero?! Máš snad milence?!

-         Co je ti do toho? Tohle je můj život!

-         Dohodly jsme se, že si vezmeš Josého Armanda! Jedině jeho peníze zachrání naši firmu!

-         To je v pořádku, Josého si vezmu. Ale nemiluju ho, tak co mám dělat?! Neříkej, žes tatínkovi nikdy nenasadila parohy!

-         Nasazuju mu je dodnes. Ale to je něco jiného!

-         Jak něco jiného! Jsi má matka!

-         A ty má dcera!

-         Právě proto!

-         Nasazování parohů je jen neškodný rozmar, kdežto tvůj milenec může ohrozit záchranu naší firmy!

-         José se nic nedozví! Ostatně ještě nepřijel.

-         Ani tatínek se nesmí nic dozvědět. Pšt, právě přichází.

Vstoupí Don Miguel s revolverem v ruce:

-         Co se to tady děje? Právě jsem se chtěl vedle zastřelit. Ale jestli si Rosalinda opravdu chce vzít  Josého Armanda, tak to neudělám. Jeho peníze zachrání naši firmu.

-         Tatínku!

-         Dcero!

-         Migueli!

-         Drahá!

-         Slyšíte auto? José přijíždí.

-         Migueli?!!

-         Ach ano, chtěl jsem se zastřelit a zapomněl jsem na ně.

-         Vezmi si ty slavnostní.

Don Miguel zmizí ve vedlejším pokoji, ženy si zatím před zrcadlem uhlazují šaty a vlasy. Když slyší kroky, otočí se.

-         A teď můžeme společně přivítat  našeho zachránce, zamne si spokojeně ruce Don Miguel, zatímco se opatrně vrací. Na hlavě má obrovité zlaté parohy, které mu nesedí  příliš pevně.

/28..srpna  - 25.října 2007, na základě vyprávění dětí, dívaly se na telenovelu/