Ráno na druhé straně.

Už jsem se párkrát v životě setkala s tím, že lidé při pohledu na filmové plátno zasněně přemýšlí nad tím, jaké by to bylo žít na druhé straně. Na toto téma jsem vypracovala detailní studii. Pro ilustraci vám, milí, ubozí obyčejní čtenáři nabízím pohled na pár prvních chvil ve světě filmu. Uvažte sami, který život je lepší.

Filmový hrdina se vzbudí.

Jste-li muž, vzbudíte se nikoliv s opicí, ale s topmodelkou. První výhodou filmového hrdiny je, že ho nebudí budík ve tři čtvrtě na šest, ale prostě jen to, že skončily úvodní titulky jeho filmu. Další výhodou je to, že ona topmodelka se z vašeho bytu vytratí naprosto nepozorovaně bez trapných scén a bez vaší peněženky. Filmový hrdina si pustí rádio. Úžasné je, že v něm nikdy neslyší otravnou reklamu ani předpověď počasí pro střední Slovensko, ale pokaždé stylovou hudbu. Že jsem zapomněla na ženy? Ale ani zdaleka ne! Hrdinky se zpravidla s topmodelkou neprobouzí. Probouzí se samy. (Na hledání své celoživotní lásky mají přece celou hodinu a půl!) Mají vždy čistě povlečeno a mají také dokonalý make-up. Jste-li filmová hrdinka, máte také skvělé ložní prádlo, na kterém nikdy nezůstane ani otisk po tunové vrstvě líčidla na vašem obličeji. Máte vždy růžové tváře, dokonalý účes, slunce ve vlasech. Nikdy nemáte kruhy pod očima. Neprobouzíte se do tmy ani do zimy. Hrdinka si připraví zdravou snídani. Hrdinka má ledničku plnou minerální vody a VŽDY čerstvého ovoce. Mužský hrdina má místo toho ledničku vybavenou pouze patřičně plesnivým mlékem a okousaným salámem. (Musí být jasné, že tenhle drsný samotář opravdu potřebuje, aby se o něj někdo staral!) To, co však nepotřebuje, je snídat. Samotářský hrdina má po ruce vždy čisté a vyžehlené oblečení, které mu perfektně padne. Hrdina si nikdy nemusí šněrovat tkaničky. Hrdina nikdy nečeká na výtah. Hrdina nikdy nečeká ve frontě na noviny. Hrdinovu autu nikdy nebrání ve výjezdu auto nějakého idiota, kterého by mohl zastřelit. Hrdina také nikdy za parkování neplatí, a když, tak má vždy po ruce drobné.

            Když hrdinka dosnídá a odloží zasněný výraz na terasu, vyrazí běhat. Hrdinka nikdy nemusí vynášet odpadky. Hrdinka nikdy svůj byt nezamyká. Pořád svítí slunce. Na ulici není nikdo jiný než její známí. S úsměvem jí pozdraví popelář, policista, hispánský prodavač, transvestita na rohu i prchající vězeň. Hrdinka má vždy dobrou náladu. Má dobrou náladu, protože má dokonalý make-up, protože jí všichni milují a protože běží a …nepotí se. Hrdinka běží vždy zlehka a rytmicky. Nefuní, nedostává astmatický záchvat, natož aby zakopla. Nikdo se jí nemotá pod nohy a může se kochat krásnou přírodou s jistotou, že nikdy nešlápne do … vedle. Hrdinka se nikdy nedívá na hodinky. Hrdinka má dokonalou pracovní dobu.

Jistě jste si již udělali slušnou představu o dni obyvatel celuloidového světa. Tak nevím. Zdá se mi, že i přesto, že coby hrdina nikdy nemusíte nabíjet, čekat na drobné zpátky a na toaletu chodíte jen proto, aby jste tam někoho pořádně zbušil, jisti si tím, že vy žádnou nikdy nechytnete, a když, tak se do příští scény zahojí a přesto, že coby hrdinka se pokaždé napoprvé dovoláte tomu, komu potřebujete, nikdy nespálíte večeři, nikdy si nezlomíte nehet a nikdy nemusí reklamovat boty, které jste si koupila v rámci zábavného odpoledne s kamarádkami, přestože hrdinové a hrdinky zřejmě neplatí daně, nemají problémy s rozbitou pračkou ani hlučnými sousedy, přestože nemění žárovky, nečistí záchody, nevěší prádlo, nepřišívají utržené knoflíky, nelámou si kosti, netrpí hluchotou ani krátkozrakostí, artrózou ani hemeroidy, netloustnou, neblbnou, nestárnou, neumírají, přesto všechno, myslím, že Podnikavá dívka, Samotář ze Seattlu, Batman i s Robinem, James Bond, všechny ty Divoké kočky a dokonce i Stiflerova máma se bez mé společnosti budou muset obejít. A určitě jim to bude moc líto!