|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Holubí křídla.
Přes strmé úbočí,
dolů se ohlédni,
není to poprvé,
není to poslední,
cesta z popela….
Duši svou zdviháš,
rukama bolavýma.
Kus hlíny neseš,
(jako by letěla)
s botama rozedranýma,
ošidnou naději
a křídla holubí.
Duše to věděla…
Ty ale nechceš…
Připraven opět
krví svou jako vždy
uhněteš sám - raději,
ty schody přes cestu,
a křídla stvoříš,
z obyčejné hlíny.
Tak znova příteli,
dolů se ohlédni.
Není to naposled.
Není to poslední.
A setři slzy, než se rozední…..
|
|
|
