Žena

Dívčí pevné prsy se oblí v křivkách srdce. Ta ladnost probouzí perlení v mysli člověka, který prohlédl. Nač uzavírat tu dmoucí se rozkoš plné měkkosti do bavlněného krajkoví, když ona ve své prostotě tak moc touží ochutnat nepoznané. Kypí ve své plnosti a sama rozvazuje tkanici. Touží po šátravých dotycích slunečních prstů.. Po polibcích zčeřené rozvrkočenosti vody v řece poznání.. Touží po laskání bezzubých dásní novorozeného dítěte.. Kopečky zmrzliny s rozinkami, zvědavá kůzlata vystrkující své neposedné růžky. V jejich hroznech sládne pomalu se tvořící šťáva. Broskvičky něžností těžknou její tíhou a sladkost v nich pomalu dozrává.

          Vzedmuté pralinky oblinek pomalu uvadají, leč jejich krása nevadne. Stejně jako zralé hrozno i  změny ve vábném tvaru ženskosti jsou prostoupeny nikdy nehasnoucím kouzlem.

          Poznávej to kouzlo, vezmi za ruku dívku, uchop do náruče ženu a opatrně postav na zem probudivší se matku. Jednou tě obejme stařena.. I ona bude mít prsy, vyždímané slupky hroznů, a ty přesto ucítíš v jejím objetí ten zázrak.. Zázrak Ženy.. Nikdy nemizící Zázrak Ženy..