Vyřež si flétnu
Kolem lítaj bílý můry
Třeba ti taky jedna přistane na dlani
Rozmáčkni ji,jestli chceš
Je jich tady ještě dost
Její vlasy voní voní jako šedesátý léta
Usměješ se když tě chytne za ruku ?
Možná se ti rozváže tkanička
Co když ti přistane kapka deště na vlasech ?
A bude stékat jako „letící hvězdný prach“
Usmívej se na kolemjdoucí
Třeba ti nezlomí ruku
Mraky zastiňují
Kolik kroků je třeba ke štěstí ?
Musíš se k tomu větru postavit čelem
A nechat si zaslepit oči
Jasně
Stromboli