V záhybech drapérie se ukrývaly jemné odlesky světla

zvědavě sledovaly hrátky drobných kamínků na bosých nohou

zpola zabořených do hřejivého písku

Slzy štíhlých svic pomalu a tiše kanuly

na dřevěnou desku stolu

vytvářely roztodivné obrazce a zlehka se sbližovaly se svými předchůdkyněmi

Svým radostných pláčem rušily hluboké

temně modré ticho soumraku

a na jejich cestě je doprovázel

zvuk

jemně skřípavý - tajemný - jímavý - děsivý...

na čisté stránce pergamenu tančil elegantní husí brk

hrot zbrocen potem sépie

bez zastavení se roztáčel v bryskním tempu

neuvěřitelně lehce dokazoval svému okolí

že on je pánem situace

vytáhl z kouta všechny tanečnice

a každá více či méně zanechala svou stopu

Pak přišla půlnoc...

Zahráli tuš...

a báseň byla hotova