|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Pistole a růže (Guns n´ Roses)
Při poslechu a ťukání do taktů
při probouzeních v extázích
ve chvílích, kdy jsem bil mrtvého koně
dal jsem si schůzku se svou dívkou
v tom motelovém pokoji na kraji města
kam jezdí jen ti poslední
a řekl jí : neproklínej mě
usmála se mým myšlenkám
otočila se a odešla
a já ji nehledal
Začal jsem civilní válku proti sobě
vzal jsem pistoli a do druhé ruky růži
vraždil svou duši
a na zeď krví napsal : mohla jsi být má
sledovala to s klidem
byla u všech událostí
co podkopávaly mé naděje
a tato inspirace mi dopřává oddech
ve středověkých dobách zlomených srdcí
nikdy více neuhnu z cesty
Byla to velice chladná noc
ukrytá tajemná síla
mohla rychle rozproudit krev
a já jsem začal ťukat na nebeskou bránu
asi nikdo nebude otvírat
zůstanu osamocen napůl cesty k nebesům
nastoupím do ringu proti tvému nezájmu
a klidně budu stát na nohou
jak dlouho budeš chtít
a pokaždé se zvednu ze země
Budu bojovat do doby zhroucení
protože vím za co
při potkávání na ulicích
neznáš mě a nikdy jsi neznala
a tak jsem se rozhodl pro další schůzku
čtyři holé stěny ohraničovaly můj omyl
řekl jsem : neplač
neprotekla jediná slza
chtěla, abych si jí nevšímal
možná to tak bude lepší
A když jsem spáchal perfektní zločin
její netečnost dosáhla vrcholu
zatímco mě odváděli do vězení
procházela davem někam pryč
pryč ode mne
i přesto mě navštívila
a všechno se zdálo být lepší
procházeli jsme zahradou
a odhadovali jakou máme budoucnost
a co se vlastně stalo
Zlá posedlost nám zakalila výhled
vzal jsem pistoli a růži
abych označil spravená místa
kterými jsem prošel
v náporu chladného listopadového deště
zatímco kapky stékaly
dolů po mé tváři
a ty jsi byla zase sama
daleko ode mne
položil jsem růži na hrob své duše
Věnováno Ž. J.
|
|
|
