když dostaneš křídla

jen jednou v každém čtvrtém roce

a hned musíš je darovat

když čekáš na ovoce

tvých tužeb a tvých rad

dostane se ti jenom smíchu

od člověka co díky tobě létá

jeho slova plná hříchu

a tvoje promarněná léta

čekal si že z výšin přijde pomoc

namísto nadějí

namísto podané ruky

zbyla jen bezmoc

zbyla jen bezmoc

vysoko z oblak

slyšíš ten smích

vysoko z oblak

na tebe zapomněl

vysoko z oblak

jde si za svým cílem

vysoko z oblak

vzal ti vše co si chtěl

na nebi krouží supy

to nejsou andělé

čekají na oběti

podle a zbaběle

napíchlý na infůzi

jen z naší krve žijí

obrazy plné hrůzy

nám na zeď malují

jsme dárci orgánů

držíme je uměle při životě

jen díky našemu strachu

jen díky naší nejistotě

bojíme se sami sebe

bojíme se navzájem

bojíme se výšek, nebe

bojíme se, že létat nesvedem