TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Až budou vlci olizovat moje kosti
Autor: chanach fatamorgana (Občasný) - publikováno 7.2.2007 (00:27:24)

Až vlci budou olizovat moje kosti,

až jednou provždy vzdám se upřímnosti

a jestli skončím v prachu země,

pak smíš, má lásko, přijít ke mně.

Až moje tělo zmizí v prachu,

až jednou provždy vzdám se strachu,

snad budeš vědět, jak se dělá

láska ze zbytků mého těla.

Až budeš olizovat moje kosti

a přitom plakat s upřímností

snad řekneš lidem, co jsem chtěla,

a možná, co jsem nevěděla.

Snad budeš vědět, co jsem chtěla,

a všechno, co jsem nevěděla.

Poznámky k tomuto příspěvku

miroslawek (Občasný) - 8.2.2007 > Kolovrátek hodný rytmického cvičení, jako vážně míněnému pokusu o báseň tomu chybí vlastní svébytný způsob práce a výpovědi. Asi nemá cenu konkrétně vytýkat nedostatky v obraznosti, v jazykovém uchopení představ, to si budeš muset vybudovat sama. Obecně snad mohu konstatovat, že báseň, ve které není tajemství, prostor pro hledání, stává se pohým ornamentem, kouskem barevného sklíčka.

		<reagovat

	chanach fatamorgana (Občasný) - 7.2.2007 > p74> Díky za tak pečlivý rozbor, úplně mě to uzemnilo. Určitě se z toho poučím. Zatím jsem se nad tím, co píšu, moc nezamýšlela, spíš jsem to psala, jak jsem to cítila. Tak ještě jednou díky.

		<reagovat

	Raimund (Občasný) - 11.2.2007 > chanach1> Někteří z nás se již "probojovali" k tomu, že se zamýšlí nad tím, zda se zamýšlet nebo psát to, co cítíme :-).

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)